Zdeněk Šmíd

(1937–2011)

Nejčtenější západočeský prozaik poslední čtvrtiny 20. století pocházel z pošumavské Kdyně, nicméně jeho krušnohorský děd z matčiny strany byl německé národnosti. Vystudoval domažlické gymnázium a učitelský institut v Plzni s jazykovou aprobací. Čtrnáct kantorských let odučil na venkovských školách na Trutnovsku, Domažlicku a Karlovarsku a souběžně dálkově vystudoval FF UK, obory bohemistika a historie (1971). Před odchodem do svobodného povolání v roce 1996 pracoval jako redaktor Západočeského nakladatelství a Plzeňského deníku. Roztrpčen „opoziční smlouvou“ zkoušel roku 1998 kandidovat do Senátu za domovský obvod Karlovy Vary. Inklinoval ke kabaretu a trampingu, což výrazně předurčilo jeho vlastní literární a písňovou tvorbu. Po debutu Sbohem, Dicku! (1977) z prostředí krušnohorských dřevařů rozčeřil stojaté české tůně humoreskou Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii (1979), na níž později navázal několika volnými pokračováními a podle níž ČT natočila desetidílný seriál (2008; scénář Miroslav Adamec). Zaujal však i prózami z učitelského prostředí (Babinec), cestopisy nebo jako precizní říční kronikář (Lužnice, Mže/Berounka). Cestovatelsko-vodomilská vášeň se mu také stala osudnou: zemřel při potápění v tropických mořích. Pro jeho literární odkaz jsou typické postupy travestie, v nichž svébytně ozvláštňuje žánry lidové či populární slovesnosti (Strašidla a krásné panny, Dudáci a vlčí hlavy, Lesk a bída Čekání, Jak jsme se nedali aneb Kapitoly z dějin národního úpění apod.). Na této poetice staví i jeho nejvýznamnější román Cejch (1992), otevírající nejen bolestné téma česko-německého vyrovnání, ale i řadu dnešních děl zobrazujících nesmiřitelné kladivo dějin. Kronika rodu ze zaniklé horské obce na výšinách Krušných hor se dočkala divadelní dramatizace (Les divokých sviní) a aktuálně už pátého knižního vydání (2023).

{"id":8892723233112,"title":"Cejch","handle":"cejch","description":"\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eVšichni lidé budou bratři = Alle Menschen werden Brüder. Myslíme to vážně, anebo zase dáme na zdivočelou historii?\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eKrušnohorský hřeben býval kdysi eldorádem hledačů vzácných kovů, jenže s rozvojem novověku zavládla v zapadlé štaci na pomezí dvou národů bída. Rod Jakoba Schmelzera, který se tu usadil už v 15. století, proto zkusil sedlačit, knoflíkařit, poslat kluky do fabrik a holky do šití, občas i něco propašovat. A přece by se při veškeré smůle tohoto drsně ocejchovaného koutu k žití nevzdal. Po zádech zaťatého, leč přičinlivého rodu z obce Bach slušný kus cesty od Vejprt se však tak jako po hřbetech ostatních vesničanů projdou obě světové války a nevraživosti, kvůli nimž se Češi s Němci mydlili už jako mládenci na tancovačkách. I kdyby se je příchozí z vnitrozemí – třeba osvícený Jan Koudela a poté jeho syn Josef – snažili vlastním příkladem smířit sebevíc, nemají šanci. Iracionální nenávist je živená shora nejdřív z Hitlerova Reichu, pak na oplátku z Prahy, a tak ani po roce 1945 zdevastované západní pohraničí nevstane ze stavu klinické smrti…\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eZdeněk Šmíd ani ve své nejzávažnější knize nezapřel naturel vypravěče-humoristy, jenž glosuje nelítostnou realitu domovského kraje vybroušenou ironií a ještě křišťálovějším jazykem.\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003c\/strong\u003e\u003cem data-mce-fragment=\"1\"\u003e„Pohled na problematiku Sudet z jiné strany, než jsme zvyklí. (…) Humorné podání nelehkých časů je umění.“ \u003c\/em\u003e\u003cstrong data-mce-fragment=\"1\"\u003e– Lidové noviny\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp data-mce-fragment=\"1\"\u003e\u003cem data-mce-fragment=\"1\"\u003e„Autor je nestranný, ale není nezaujatý, neúčastný. Vždyť celá jeho výprava do času mýtů je ‚pátrací akce‘: poznávání toho, jaké důsledky má pro člověka minulost. A zjišťuje, že jsme stále v jejím zajetí – že jsme jen ‚krůpěj v řece‘ času.“ \u003c\/em\u003e\u003cstrong data-mce-fragment=\"1\"\u003eMilan Jungmann, Literární noviny\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp data-mce-fragment=\"1\"\u003e\u003cem data-mce-fragment=\"1\"\u003e„Nejnápadnějším rysem [Šmídovy] tvorby je zřejmě to, že v ní humor těsně sousedí s vědomím životní tragiky, parodie a satira s romantikou krajového svérázu a monumentalitou mýtu.“ \u003c\/em\u003e\u003cstrong data-mce-fragment=\"1\"\u003e– Blahoslav Dokoupil, Tvar\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp data-mce-fragment=\"1\"\u003e\u003cem data-mce-fragment=\"1\"\u003e„Autor s ironickým nadhledem a kritickým podtextem depatetizuje mýty českého vlastenectví, založené na schematickém, černobílém vidění světa.“ \u003c\/em\u003e\u003cstrong data-mce-fragment=\"1\"\u003e– Slovník české literatury\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cem data-mce-fragment=\"1\"\u003e„Sem tam mě pro kritické postoje k nekritickému českému vlastenectví berou jako germanofila. Ale není to tak. Spousta Němců mi jde na nervy stejně jako spousta Čechů. Napsal jsem ale o pohraničí, že my Češi jsme po odsunu Němců z toho vypiplaného kousku země dokázali udělat jen trosky. Napsal jsem to nerad – ale byl jste tam někdy?“\u003c\/em\u003e \u003cstrong data-mce-fragment=\"1\"\u003e– z rozhovoru s autorem k prvnímu vydání knihy (1992)\u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cdiv title=\"Page 6\" class=\"page\"\u003e\n\u003cdiv class=\"section\"\u003e\n\u003cdiv class=\"layoutArea\"\u003e\n\u003cdiv class=\"column\"\u003e\u003cbr\u003e\u003c\/div\u003e\n\u003c\/div\u003e\n\u003c\/div\u003e\n\u003c\/div\u003e","published_at":"2023-12-15T11:04:42+01:00","created_at":"2023-12-06T17:27:23+01:00","vendor":"Onehotbook","type":"Audiobook","tags":["Autor_Zdeněk Šmíd","Interpret_Jan Vlasák","Režie_Michal Bureš","Žánr_Historie","Žánr_Česká literatura"],"price":0,"price_min":0,"price_max":0,"available":true,"price_varies":false,"compare_at_price":null,"compare_at_price_min":0,"compare_at_price_max":0,"compare_at_price_varies":false,"variants":[{"id":47558475350360,"title":"CD","option1":"CD","option2":null,"option3":null,"sku":"","requires_shipping":true,"taxable":true,"featured_image":null,"available":false,"name":"Cejch - CD","public_title":"CD","options":["CD"],"price":0,"weight":110,"compare_at_price":null,"inventory_management":"shopify","barcode":"859416948649x","requires_selling_plan":false,"selling_plan_allocations":[]},{"id":47558475383128,"title":"Download","option1":"Download","option2":null,"option3":null,"sku":"","requires_shipping":false,"taxable":true,"featured_image":null,"available":true,"name":"Cejch - Download","public_title":"Download","options":["Download"],"price":0,"weight":0,"compare_at_price":null,"inventory_management":null,"barcode":"","requires_selling_plan":false,"selling_plan_allocations":[]}],"images":["\/\/onehotbook.cz\/cdn\/shop\/files\/pracovni_obalka_2_book_thumb_dd182da0-7a24-4482-b370-2a6f0990a602.jpg?v=1701880045"],"featured_image":"\/\/onehotbook.cz\/cdn\/shop\/files\/pracovni_obalka_2_book_thumb_dd182da0-7a24-4482-b370-2a6f0990a602.jpg?v=1701880045","options":["Styl"],"media":[{"alt":null,"id":45513117040984,"position":1,"preview_image":{"aspect_ratio":1.111,"height":198,"width":220,"src":"\/\/onehotbook.cz\/cdn\/shop\/files\/pracovni_obalka_2_book_thumb_dd182da0-7a24-4482-b370-2a6f0990a602.jpg?v=1701880045"},"aspect_ratio":1.111,"height":198,"media_type":"image","src":"\/\/onehotbook.cz\/cdn\/shop\/files\/pracovni_obalka_2_book_thumb_dd182da0-7a24-4482-b370-2a6f0990a602.jpg?v=1701880045","width":220}],"requires_selling_plan":false,"selling_plan_groups":[],"content":"\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eVšichni lidé budou bratři = Alle Menschen werden Brüder. Myslíme to vážně, anebo zase dáme na zdivočelou historii?\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003eKrušnohorský hřeben býval kdysi eldorádem hledačů vzácných kovů, jenže s rozvojem novověku zavládla v zapadlé štaci na pomezí dvou národů bída. Rod Jakoba Schmelzera, který se tu usadil už v 15. století, proto zkusil sedlačit, knoflíkařit, poslat kluky do fabrik a holky do šití, občas i něco propašovat. A přece by se při veškeré smůle tohoto drsně ocejchovaného koutu k žití nevzdal. Po zádech zaťatého, leč přičinlivého rodu z obce Bach slušný kus cesty od Vejprt se však tak jako po hřbetech ostatních vesničanů projdou obě světové války a nevraživosti, kvůli nimž se Češi s Němci mydlili už jako mládenci na tancovačkách. I kdyby se je příchozí z vnitrozemí – třeba osvícený Jan Koudela a poté jeho syn Josef – snažili vlastním příkladem smířit sebevíc, nemají šanci. Iracionální nenávist je živená shora nejdřív z Hitlerova Reichu, pak na oplátku z Prahy, a tak ani po roce 1945 zdevastované západní pohraničí nevstane ze stavu klinické smrti…\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003eZdeněk Šmíd ani ve své nejzávažnější knize nezapřel naturel vypravěče-humoristy, jenž glosuje nelítostnou realitu domovského kraje vybroušenou ironií a ještě křišťálovějším jazykem.\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cstrong\u003e\u003c\/strong\u003e\u003cem data-mce-fragment=\"1\"\u003e„Pohled na problematiku Sudet z jiné strany, než jsme zvyklí. (…) Humorné podání nelehkých časů je umění.“ \u003c\/em\u003e\u003cstrong data-mce-fragment=\"1\"\u003e– Lidové noviny\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp data-mce-fragment=\"1\"\u003e\u003cem data-mce-fragment=\"1\"\u003e„Autor je nestranný, ale není nezaujatý, neúčastný. Vždyť celá jeho výprava do času mýtů je ‚pátrací akce‘: poznávání toho, jaké důsledky má pro člověka minulost. A zjišťuje, že jsme stále v jejím zajetí – že jsme jen ‚krůpěj v řece‘ času.“ \u003c\/em\u003e\u003cstrong data-mce-fragment=\"1\"\u003eMilan Jungmann, Literární noviny\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp data-mce-fragment=\"1\"\u003e\u003cem data-mce-fragment=\"1\"\u003e„Nejnápadnějším rysem [Šmídovy] tvorby je zřejmě to, že v ní humor těsně sousedí s vědomím životní tragiky, parodie a satira s romantikou krajového svérázu a monumentalitou mýtu.“ \u003c\/em\u003e\u003cstrong data-mce-fragment=\"1\"\u003e– Blahoslav Dokoupil, Tvar\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp data-mce-fragment=\"1\"\u003e\u003cem data-mce-fragment=\"1\"\u003e„Autor s ironickým nadhledem a kritickým podtextem depatetizuje mýty českého vlastenectví, založené na schematickém, černobílém vidění světa.“ \u003c\/em\u003e\u003cstrong data-mce-fragment=\"1\"\u003e– Slovník české literatury\u003c\/strong\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cp\u003e\u003cem data-mce-fragment=\"1\"\u003e„Sem tam mě pro kritické postoje k nekritickému českému vlastenectví berou jako germanofila. Ale není to tak. Spousta Němců mi jde na nervy stejně jako spousta Čechů. Napsal jsem ale o pohraničí, že my Češi jsme po odsunu Němců z toho vypiplaného kousku země dokázali udělat jen trosky. Napsal jsem to nerad – ale byl jste tam někdy?“\u003c\/em\u003e \u003cstrong data-mce-fragment=\"1\"\u003e– z rozhovoru s autorem k prvnímu vydání knihy (1992)\u003c\/strong\u003e\u003cbr\u003e\u003cbr\u003e\u003c\/p\u003e\n\u003cdiv title=\"Page 6\" class=\"page\"\u003e\n\u003cdiv class=\"section\"\u003e\n\u003cdiv class=\"layoutArea\"\u003e\n\u003cdiv class=\"column\"\u003e\u003cbr\u003e\u003c\/div\u003e\n\u003c\/div\u003e\n\u003c\/div\u003e\n\u003c\/div\u003e"}

Cejch

Připravujeme

Všichni lidé budou bratři = Alle Menschen werden Brüder. Myslíme to vážně, anebo zase dáme na zdivočelou historii? Krušnohorský hřeben...

Funkce	___product_title___ ___product_old_price______product_price___ Náhled
Dostupnost	___product_availability___
Možnosti	___product_options___
Autor	___product_vendor___
Kolekce	___product_collection___
Hodnocení	___product_rating___

Žánr

Zdeněk Šmíd

Mohlo by se vám líbit:

Cejch