Docela autorovi závidím

S hercem Kryštofem Hádkem jsme si během natáčecí pauzy povídali o romantických objevitelských cestách, o tučňácích a samozřejmě také o nahrávání audioknihy CO MĚ NAUČIL TUČŇÁK.

 

Jak vám kniha / audiokniha Co mě naučil tučňák líbila?

Řekl bych, že je to taková odpočinková záležitost. Autor vzpomíná na časy svého mládí v Argentině, takže je to mile nostalgické. Bavilo mě to. A nejvíc asi to, že to skutečně prožil a zřejmě to pro něj byla zásadní zkušenost. Navíc tam byl v šedesátých letech, to muselo být úžasný. Docela mu to závidím.

I tučňáka mu závidíte? Také byste ho bral jako domácího mazlíčka?

Asi jo, já mám tučňáky rád. Navíc je to takové srandovní zvíře a autor tam jeho podobu i zvyky dost detailně popisuje. Tím, že je tučňák jako doma ve vodě, působí na souši trochu neohrabaně a odtud podle mě pramení i jeho obliba. Je vlastně přirozeně roztomilý, takový klaun. Těžko říct, jestli to skutečně bylo tak, jak to Tom Michell líčí, nebo nakolik to celé literárně přikrášlil – to ví jen on sám. Ale klidně se to mohlo stát…

Měl jste chuť něco podobného zažít také?

Opravdu jsem mu záviděl hlavně určitou volnost a také nedotčenost těch zemí, kterou dneska už kvůli globalizaci a možnostem cestování, které máme, vlastně nezažíváme. On měl šanci si pro sebe na motorce objevovat odlehlá místa, která ještě nepoznamenal turismus – to musela být romantika. Vlastně by se díky tomu dalo říct, že je to romantický příběh.

Takže byste taky rád vyrazil na motorce za podobným dobrodružstvím?

Já něco podobného zažil v Indonésii, ale nemělo takový punc objevování, jako to bylo v 60. a 70. letech, kdy takové destinace turisti teprve postupně poznávali.

Pamatujete si nějaký obtížnější moment, kdy se třeba čtení tolik nedařilo?

To ne. Nakonec, když něco nejde, tak se to zahraje a natočí ještě jednou (směje se). Ale přece jen je poněkud únavné, když je v rámci dané frekvence potřeba přečíst nahlas zhruba šedesát stránek. Pokud si to člověk čte jen pro sebe, tak mu to tak nepřijde, ale je to celkem náročné. Navíc autor na začátku každé kapitoly znovu stručně shrne, co se stalo předtím – což je dobré pro posluchače, když si to bude pouštět na etapy v autě, že se v tom neztratí – ale pro interpreta už méně. Protože musíte vlastně opakovat to, co jste už třeba četli před chvilkou, ale je potřeba udržet v projevu čerstvost a živost.

Jak se na čtení ve studiu obvykle připravujete?

To hodně záleží na typu textu. A tohle naštěstí nebylo zas tak těžké čtení, protože autor drží celou dobu stejný styl vyprávění. Jakmile se tedy člověk naladí na správnou vlnu, už se jí může držet.

V příběhu je ale také docela hodně španělštiny…

To měl pan režisér všechno připravené a pak už mě ve výslovnosti jen korigoval. Ale hlavní hrdina je přece jen Brit, který učí angličtinu na internátní škole a dění kvituje s typicky britským nadhledem. S režisérem jsme našli shodu v pojetí a danou stylizaci jsme pak zachovávali. Jen jsme si hlídali, aby seděly vtipné pointy, aby každá kapitola vyzněla jako řádně ukončená a tak.

Tučňák v knížce občas působí, jako by skoro mluvil a hlavní hrdina s ním často v duchu vede rozhovory. Má tedy Juan Salvador v knížce „svůj hlas“?

Má. Snažili jsme se ho znázornit trochu poťouchle, protože tak na nás působil. Navíc bylo v těch fiktivních dialozích potřeba oba hlasy oddělit i kvůli posluchači, aby se v tom orientoval. 

Co byste vzkázal budoucím posluchačům audioknihy?

Že to je audiokniha pro celou rodinu. Poslech si užijí nejen dospělí, ale když se pojede na dovolenou k moři, na hory, nebo někam na výlet a na zadním sedadle budou děti, tak je to bude taky bavit – už proto, že tučňák je takový vděčný a legrační tvor.

 

Více

Audiokniha na výletě

Máme pro vás letní soutěž, která vám zaručeně zvedne náladu. Vezměte s sebou na prázdniny audioknihu a řádně její výletní aktivity zdokumentujte. A my vám dáme další!

Vyrážíte na dovolenou, nebo jen na výlet? A jede s vámi také nějaká naše audiokniha, aby vám zpestřila chvíle cestování, čekání či odpočinku? Pokud ano, vyfoťte svou audioknihu na cestách. Může se vyhřívat na kapotě vašeho auta, lebedit si na mechu u muchomůrky, nebo se pouštět do dobrodružství ve vlaku či v peřejích... Je jedno, jestli bude na CDčku, nebo v přehrávači vašeho mobilu či jiného přístroje. Důležité je jen jediné - chceme vidět, co s vámi zažila! (Jak vidíte na fotkách, třeba my jsme vzali DUNU do jeskyní, a DÍVKA, KTERÁ SPADLA Z NEBE málem sletěla do Macochy...)

Podmínky jsou jednoduché: Snímeček audioknihy od vydavatelství OneHotBook "na cestách" nám stačí poslat elektronicky na e-mail: redakce@onehotbook.cz.
Hodně rádi budeme, když připojíte ještě větu o tom, že zaslanou fotku smíme uveřejnit na našich sociálních sítích. (O ty nejkrásnější snímky se totiž budeme chtít podělit i s ostatními posluchači.) A ještě víc nás potěšíte, když budete své snímky dále sdílet s hashtagem #audioknihanavylete. 

Říká se, že není důležité vyhrát, ale zůčastnit se. Vzali jsme to doslova a KAŽDÝ, kdo se soutěže zúčastní a splní podmínky (pošle nám fotku audioknihy od OneHotBook na výletě), VYHRÁVÁ. Stačí k obrázku do textu e-mailu připojit také své přání, kterou další audioknihu z vydavatelství OneHotBook byste si rádi ještě poslechli a my vám ji pošleme jako dárek za to, že se snámi dělíte o svoje prázdninové poslechové zážitky - obdržíte od nás kód ke stažení vybrané audioknihy z portálu Audiolibrix.cz zdarma. Chcete si s námi zahrát tuhle hru, kde každý vyhrává? 



Akce trvá celé prázdniny 2016 až do konce srpna - ale čím dříve foto pošlete, tím dříve budete poslouchat získanou audioknihu.

Ovšem pozor, vyberte pečlivě tu nejlepší fotku, protože soutěže se každý smí zúčastnit jen jednou (fotografií nám tedy klidně můžete poslat pro radost i víc, ale audioknihu dle vlastního výběru za odměnu obdržíte jen jednu.) Ale autoři těch nejkrásnějších fotografií ze všech pak možná nakonci prázdnin obdrží i nějaký ten bonus navíc... ;)

Těšíme se na fotodokumentaci a vy se těšte na svou odměnu!

OneHotBook na letním Knihexu

Pro koho byl SVĚT KNIHY příliš "megalomanská" akce, nebo na něj prostě nestihl zajít, může se za námi v neděli stavit na Knihexu u vily Štvanice.

 

Popovídat si s námi o audioknihách, zjistit co je a bude nového, objevit titul, kterého jste si dosud nevšimli, uvelebit se v našem ušáku a zásobit se na prázdninové cesty - to všechno na vás čeká v neděli 19. června mezi od 10.00 do 20.00 hodin na letním Knihexu na "ostrovní scéně" v okolí pražské vily Štvanice. Samozřejmě nebude chybět naše tradiční 25% sleva a akce, kdy ke 2 zakoupeným audioknihám na CD obdržíte 1 z vybraných titulů ke stažení zdarma z portálu Audiolibrix.cz.

Na našem stánku už samozřejmě nebude chybět novinková DUNA, kterou jsme dlouho slibovali a po jistém zdržení způsobeném náročností výroby obalu už ji máme na skladě. A k mání budou i nejnovější verze katalogů, které prozradí, co chystáme dál. Už se na vás těšíme!

Drsné a syrové

Audiokniha PORODNÍ BÁBA líčí živočišný vztah titulní hrdinky a mladého nacistického důstojníka. Jaké bylo takový příběh vyprávět, jsme se zeptali interpretů Pavly Beretové a Jaroslava Plesla.

 

Jak se vám Porodní bába líbila?
Pavla Beretová: Knížka se mi hrozně líbila, je výborně napsaná. Ale jsem upřímně ráda, že už to mám za sebou… Jde o hodně náročné téma, které je podle mě i skvěle zpracované tak, že se člověka dotýká, že působí syrově a pravdivě.

Jaroslav Plesl: Autorka na pozadí válečných událostí rozehrává podivuhodné výpovědi několika málo aktérů. Láska, která vzplane mezi laponskou dívkou a německým důstojníkem je absolutní a vražedná. Román na mne zapůsobil maximálně sugestivně, téměř vás nutí ho při četbě od-prožívat.

A jak se vám zamlouvaly vaše postavy? 
Pavla Beretová: Víločka je sice poněkud rozporuplná, ale to je právě na té práci dobré, že si člověk najde množství způsobů, jak to udělat a vystřídá spoustu hereckých poloh. Měla jsem pocit, že ačkoli její postava vstupuje do hrozných situací, nevypadá to vycucané z prstu, ale jeví se to jako velmi upřímné. Hodně věcí se mě v tom příběhu opravdu niterně dotýkalo. Třeba už samotný příběh obrovské lásky, pro kterou je člověk schopen udělat úplně cokoli. Byla jsem z toho opravdu nadšená… V některých pasážích jsem měla problém je vůbec přečíst, jak jsem natahovala a slzy se mi vlévaly do očí. Skutečně si myslím, že je to pravdivé a hluboké.

Jaroslav Plesl: Postava Johanna, kterou jsem měl možnost číst, je ambivalentní člověk, zmítaný událostmi, zapřisáhlý nacista a zároveň milující a oddaný mladý muž. Podléhá nejenom citům a válečným odpornostem, ale i drogám, které ho zbaví kontaktu s mrzkou realitou a doženou ho k ještě zoufalejším koncům.

Jak se vám jako interpretům pracovalo s velmi specifickým jazykem autorky?
Pavla Beretová: Tohle mi nešlo nijak proti srsti: jak to bylo napsané, tak jsem to četla. A jestli bylo výrazivo někdy živočišné a vyhraněné – život je taky živočišný a vyhraněný, aspoň občas. Naopak mi bylo příjemné, jak je text dobře napsaný a že má v sobě určitý proud; že plyne a teče. Tím tokem textu jsem se mohla nechat unášet a užívat si to. Když se tam objevil nějaký expresivnější výraz, snažila jsem se ho spíš přečíst úplně obyčejně, protože tak by to podle mě řekla i moje hrdinka.

Jaroslav Plesl: Mám rád severskou poetiku a vůbec mi nevadí syrové scény, které by mohly na někoho působit až jako pornografie. Děje a události jsou popisovány brutálně realisticky, ať už jde o milostné prožitky, nebo válečné zkušenosti – ale o to autentičtěji také působí.

Jak jste si herecky pohráli s tím, že je vaše postava v průběhu příběhu postupně čím dál víc poznamenaná hrůzami, na nichž se musí podílet?
Pavla Beretová: To se vlastně udělalo tak nějak samo. Samotná kniha ani audiokniha není vyprávěná chronologicky a dějové linie se v ní střídají, ale já jsem svoje pasáže natáčela v chronologickém pořadí. Takže tam automaticky vzniklo rozdílné ladění, kdy na začátku jsem to četla jinak než poté, co moje postava projde všemi těmi příšernými situacemi, které ten projev samy hodily do jiné hlasové polohy. Ale bylo to přirozeně tak, jak nás vedl sám text.

Jak jste se na četbu připravovali?
Pavla Beretová: Tentokrát jsem neměla na přípravu moc času, ale přečetla jsem si knihu a před čtením jsem si vždycky nastudovala text, který se měl natáčet. Abych věděla, o čem to je – a dál už jsem se nechala vést samotným textem – protože jak už jsem říkala, je opravdu skvěle napsaný. Autorka je vážně dobrá a navíc je to i výborně přeložené. 

Máte rádi podobný typ literatury, nebo jste se k Porodní bábě dostali spíš mimoděk?
Pavla Beretová: Já čtu obecně romány docela málo, věnuji se spíš odborné literatuře, zajímají mě třeba publikace týkající se křesťanské středověké mystiky. Beletrii čtu jen minimálně, ale oblíbila jsem si spisovatelku Olgu Tokarczukovou, od které jsem četla všechno. Podobné tématice nebo období, v němž se odehrává Porodní bába, se raději vyhýbám, protože mi zkrátka nedělá dobře. Tohle bylo spíš nečekané setkání, ale jsem ráda, že jsem si jím prošla.

„Nestrašily“ vás pak ozvěny toho silného příběhu, třeba jako noční můry? Nebo si „nenosíte práci domů“?
Pavla Beretová: Musím říct, že mě to opravdu zasáhlo a hodně jsem přemýšlela nad tím, čeho všeho jsme schopní, a co se to v tomhle historickém období stalo, že lidé úplně zešíleli a ztratili jakoukoli schopnost objektivního nazírání skutečnosti… Proto jsem ráda, že to už mám za sebou, ale na druhou stranu si myslím, že je dobré si připomínat, že se v lidech skrývá i tahle stránka, kterou bychom měli mít spíš pod kontrolou. 

Jaroslav Plesl: Román na mě hodně zapůsobil a něco podobného ze sebe člověk hned tak „neshodí“. Úplně chápu, že se kniha dočkala filmového zpracování, i když je napsána tak sugestivně, s tak velkou imaginací, že by bylo třeba velkého filmařského umění, aby se snímek knize vyrovnal, nebo přinejmenším přiblížil – jak už to u takovéto výjimečné literatury bývá.

Vaše postavy jsou z dnešního pohledu na „špatné straně“ těch zlých – nacistů. Jak jste tenhle rozpor jako interpreti vnímali a ztvárňovali?
Pavla Beretová: Svou hrdinku jsem dokázala pochopit, protože takové věci vlastně zažíváme pořád – i když víte, že něco není v pořádku, nasadíte si klapky na oči a jdete za svou láskou. Ani to nemusí být za láskou, ale i v každodenním životě některé věci zkrátka nechceme vidět a děláme, že se nás netýkají. Tohle téma vnímám v Porodní bábě jako stále aktuální – i když teď nežijeme v tak vyostřené situaci jako za 2. světové války, jsou zas vyhrocené jiné záležitosti. Pak je tam obrovské téma odpuštění a přijetí: to jsou také věci, které zažíváme dnes a denně a máme s nimi problémy. Nevnímala jsem tam nic, co by pro mě bylo nepochopitelné. Samozřejmě je pro mě nepochopitelná ta nelidskost, a že může zajít tak daleko. Ale ta „malá“ lidská témata pořád všichni prožíváme a neměli bychom se tvářit, že ne: pro lásku uděláme všechno, s odpuštěním i nepřijetím máme problém, cítíme se odloučení… Všechno tam je. Nejvíc blízké mi v tom bylo asi právě téma boje s temnotou v sobě.

Jaroslav Plesl: Před několika lety jsem se ocitl ve Finsku. Ať už v Helsinkách, nebo malém městečku Tampere, tahle země na mne vždy působila jako klidná krajina jezer a lesů. Se všemi těmi saunami a úsměvnými historkami o finské lásce k alkoholu, povzbuzené nedávnou prohibicí. Jak potom musí román Porodní bába působit na čtenáře a posluchače strašlivě až brutálně… Mohl by to být téměř šok. I já se ve Finsku setkal s dobrotivým lesním mužem, který ale povážlivě změnil výraz tváře, když řeč došla na 2. světovou válku a potažmo na úlohu Finů v ní. Dodnes s tím mají problém a k této části dějin přistupují přinejmenším poněkud naježeně. A právě i o tom je román Porodní bába. I když pochopitelně ne jenom o tom. 

Posloucháte „svoje“ audioknihy, v nichž jste účinkovali? 
Pavla Beretová: Jen málokdy, protože práce s hlasem mi připadá hrozně odhalující až obnažující. Prostor mezi mikrofonem a hercem je velice subtilní, takže je v něm slyšet úplně všechno. Každá nepravost nebo falešný tón strašně vynikne, zejména když poslouchám sama sebe. Mluvené slovo jako takové mám hrozně ráda, ale jak si ho pouštím před spaním, často u něj usínám. Vidím však ve svém okolí, že audioknihy jsou čím dál populárnější. Hodně lidí je má rádo, a když nemají čas číst, mohou tak poslouchat četbu třeba v autě…

 

Více

Nedělní HRÁTKY S PAXEM

Pokud mají vaše děti či vy sami rádi fantasy, nepropásněte náš nedělní (15. 5.) dopolední program na SVĚTĚ KNIHY. Od 9.30 na vás čeká Jan Vondráček a PAX.

 

Máte-li děti (nebo "dětskou duši"), pak tuhle neděli nebudete chtít pospávat. Ranní ptáčata si mohou od 9.30 hodin na literární festivalu SVĚT KNIHY na stánku #ReadNordic (S201) doskákat až pro audioknihu, nebo i knížku (tuhle sérii totiž kromě OneHotBook vydává také nakladatelství Host). Jen co je ukázkou z příběhu navnadí vypravěč Jan Vondráček (kterého možná znají z role Pavučince v pohádce Tajemství Lesní země), jehož hlas je pro napínavé čtení jako stvořený, čekají na ně hry a soutěže. Kdo dokáže zachránit tajnou knihovnu, vystopovat vlkodlaka, čarovat s písmeny a najít knihy kouzel?

 

PAX je hravá, tajemná a svižná městská fantasy pro posluchače od 7 do 100 let vypráví o bratrech Alrikovi a Viggem, kteří přicházejí do městečka Mariefred, aby se stali členy nové pěstounské rodiny. Zdá se však, že kam vkročí, tam se dějí podivné věci. Jakoby se k životu se probouzely nadpřirozené bytosti. Možná jsou tu oba chlapci hlavně proto, aby pomohli chránit tajnou knihovnu, ukrytou pod kostelním návrším, neboť kdosi přivolává z hlubin věků temné síly a svět se ocitá v ohrožení. V okolí po nocích řádí záhadný tvor podobný ohromnému psovi a napadá místní obyvatele. Může to být vlkodlak? A jak s něčím takovým bojovat? Bratři se usilovně snaží najít odpověď v tajné knihovně a setkávají se přitom se záhadným čarodějem Damírem, který přišel varovat strážce před smrtelným nebezpečím. Mohou ale podivnému návštěvníkovi věřit? 

Tak nezapomeňte:

NEDĚLE 15. 5. 2016 
9.30 - 10.20
stánek S201 - Střední hala / Svět knihy 2016
Hrátky s Paxem
 

OneHotBook na SVĚTĚ KNIHY

Na knižním veletrhu a literárním festivalu SVĚT KNIHY nás letos potkáte nejen na novém stánku L207 v levém křídle, ale také na spoustě zajímavých programů.

Na letošní SVĚT KNIHY jsme si nachystali větší stánek (pod číslem L207), spoustu zajímavých novinek (nedočkavci mohou tipovat, o které lahůdky ze sekce Připravujeme jde), ale nebude chybět tradiční sleva 25 % na veškerou naši produkci či oblíbená akce 2 audioknihy na CD + 1 ke stažení zdarma. Navíc jsme dali dohromady také bohatý program s našimi herci, pokřtíme čerstvé audio přírůstky, připojíme se k oslavám severské literatury na stánku #ReadNordic a zúčastníme se debaty o fantastických audioknihách, kterou pořádá spřátelené vydavatelství Walker&Volf. Podrobný program najdete níže.


12. 5. 2016 - ČTVRTEK

14.00 - 14.30
stánek OneHotBook L207 - Levé křídlo
KAREL IV. - Císař a císařovna - křest audioknihy
Křest nové audioknihy vydané k 700. výročí narození Karla IV. za účasti autora Josefa Bernarda Prokopa a herce Jiřího Dvořáka, který bude vyprávět, čím byl pro českého císaře a římského císaře zlomový rok 1363 a sňatek s Alžbětou Pomořanskou.
 

16.00 - 16.20
stánek #Read Nordic S201 - Střední hala
Křest audioknihy PORODNÍ BÁBA
Křest audioknižní novinky za účasti autorky Katji Kettu i herečky Pavly Beretové, která přečte ukázku ze svého partu Heleny „Víločky“ v syrovém příběhu ze severního Finska roku 1944. Nebude chybět soutěž o audioknihy podepsané spisovatelkou i interpretkou.
 


13. 5. 2016 - PÁTEK
12.40 – 13.00
Velký sál – Střední hala
Křest audioknihy METRO 2033
Na závěr besedy s autorem Dmitrym Glukhovskym (která začne ve 12.00) pokřtí spisovatel audioknižní novinku spolu s režisérem Hynkem Pekárkem i ředitelem vydavatelství OneHotBook Martinem Pilařem.
 

15.00 - 15.50
Autorský sál - Levé křídlo
Audiokniha: literatura všemi smysly
Oblíbené příběhy si můžete dopřávat nejen očima, ale i ušima. Režiséři a interpreti, kteří je nechávají ožít ve zvukové podobě, vám v rámci besedy dovolí nahlédnout do zákulisí vzniku audioknih. Účinkují herci Jiří Vyorálek, Taťjana Medvecká, Miloslav Mejzlík i režiséři Michal Bureš s Jitkou Škápíkovou a nebude chybět ani Martin Pilař z vydavatelství OneHotbook… 
 

16.00 – 17.00    
stánek Walker&Volf - Pravé křídlo
Fantastické audioknihy od českých vydavatelství
Na našem audiotrhu se pohybují hráči (nadšení vydavatelé), které se nebojí fantastických žánrů. Vydávají jak původní sci-fi a fantasy, tak i tu světovou. A vydavatelství OneHotBook je jedním z nich. Účinkují: Jiří W. Procházka, Radek Volf, Martin Pilař, Jiří Pobuda, Tomáš Výchopeň (moderuje Jiří W. Procházka).
 

18.00 – 19.00
sál Fantasy & Sci-fi – Pravé křídlo
Kdy bude poslední MYCELIUM?
Beseda s autorkou Vilmou Kadlečkovou o tom, jak to dopadne s Lucasem, zda se zjeví Hmyzí Bůh, kdy vyjde poslední díl knižního Mycelia a jestli ho mezitím nedoženou ty audioknižní...

 


14. 5. 2016 - SOBOTA
18.00 - 18.50
stánek #Read Nordic S201 - Střední hala
Tady byla Britt-Marie, babička i Ove
Blízké setkání s mužem jménem Ove, babičkou, která pozdravuje a omlouvá se, ale i s Britt-Marií! Čtení z děl Fredrika Backmana oceňovanými interprety jeho audioknih Janem Vlasákem a Valérií Zawadskou, beseda a křest audioknižní novinky TADY BYLA BRITT-MARIE.
 


15. 5. 2016 - NEDĚLE
9.30 - 10.20
S201 - Střední hala
Hrátky s Paxem
Hry a soutěže ve stylu dětské fantasy série PAX za přítomnosti vypravěče audioknih Jana Vondráčka. Zachraňte tajnou knihovnu, odhalte temné tajemství a vyhrajte knížky i CDčka s příběhy bratrů Alrika a Vigga.
 

14.00 - 14.30
L207 - Levé křídlo
Mrazení v uších
Zeptejte se Carla Mørcka z Oddělení Q nebo Rebecky Martissonové na SLOŽKU 64 a SLUNEČNÍ BOUŘI – neboli na jejich nejnovější případy. Jejich hlasem vám odpoví Igor Bareš a Jana Stryková. Čerstvá várka severských detektivních audioknih, které je nutno pokřtít.
 

Křest audioknihy KAREL IV. - Císař a císařovna

Pilně připravujeme program na veletrh Svět knihy 2016, jehož součástí bude i křest další audioknihy ze života českého krále a římského císaře.

Poslechli jste si panovníkův TAJNÝ DENÍK a pořád byste chtěli vědět víc? Třeba jaký byl pro Karla IV. rok 1363? Sňatkem s Alžbětou vzal vítr z plachet pouze jednomu ze svých protivníků, ale ještě jich mnoho zůstalo. Chystal se definitivně zúčtovat se svým zetěm a současně nepřítelem, vévodou Rudolfem Habsburským. Kromě přípravy na císařskou korunovaci a slavnou římskou jízdu musel řešit křížovou výpravu, pátral po odkazu své matky a vrahovi svého otce. Navíc jej citelně zasáhla ztráta nejvěrnějšího přítele a důvěrníka Arnošta z Pardubic. Mohla by ho nahradit císařovna? Dokáže se po jeho boku změnit z tvrdohlavé dívky v silnou osobnost?

Všechno se dozvíte ve čtvrtek 12. května 2016 na veletrhu a literárním festivalu Svět knihy, v levém křídle Průmyslového paláce na našem stánku L207 od 14.00 hod.

Novou audioknihu KAREL IV. - Císař a císařovna, vydanou k 700. výročí narození Karla IV. (budoucí český vládce se narodil 14. 5. 1316 - budeme mít tedy dva dny náskok), pokřtí sám autor Josef Bernard Prokop a herec Jiří Dvořák, který propůjčil "otci vlasti" hlas. Součástí křtu bude také beseda s přítomnými návštěvníky a autogramiáda. Zúčastní se rovněž redakce vydavatelství OneHotBook, jejíž členové se nemohou dočkat, až opět stanou posluchačům "svých" audioknih tváří v tvář, z očí do očí a z uší do uší... 

Prozradíme vám něco víc také o třetím dílu královské audioknižní trilogie nazvaném KAREL IV. - Císař a synové, který vyjde na podzim 2016.

Přidejte se k "události" na Facebooku: http://bit.ly/1Qsiaks

Nic lepšího člověk nevymyslel

Naše oblíbená herečka Jana Stryková si po spoustě rolí a partů konečně střihla celou audioknihu, která má nakročeno na sérii. Jak se jí zamlouvalo ve SLUNEČNÍ BOUŘI?

 

Pro vydavatelství OneHotBook už jste "načetla" spoustu titulů, ale vždy šlo o nahrávky vícehlasé, kde jste měla určitou roli nebo četla jen část. Jaké je mít konečně celou audioknihu sama pro sebe?                                    

Velká zodpovědnost, ale hlavně radost! Moc mě těší, že moje “první celá audiokniha” je právě tato. Sluneční bouři bych se nebála doporučit i náročnějším čtenářům či posluchačům. Je to velmi dobře napsaná detektivka, od které se při čtení jen těžko odtrhnete. 

Jak se vám tahle severská detektivka z odlehlého kraje, kde "hlavní roli hrají ženy" líbila?

Jak už jsem předeslala, myslím, že je to výjimečná kniha. Napínavá, seversky ponurá, místy dokonce velmi specificky vtipná. Ironická. Možná i proto, že ji napsala žena, tak trochu o ženách, je mi velmi blízká. 

Jak se vám zamlouvala postava Rebecky Martinssonové? Byla vám něčím blízká, máte třeba něco společného?

Myslím, že Rebecka je takovým prototypem dnešních třicátnic. Velmi inteligentní a samostatná žena žijící jen svou prací, ale ve skrytu duše toužící po teplu domova. Bylo by divné, kdyby alespoň některé její vlastnosti s mojí maličkostí nerezonovaly. Naštěstí od ní už mám ale rodinu, tak alespoň některé její problémy už řešit nemusím. 

Jak jste si poradila se švédským názvoslovím? Dělala vám výslovnost problémy, nebo jste po Myceliu už otrkaná?

Výslovnost je pro mě vždycky oříškem a to zejména na začátku čtení, to jsem mnohdy sama překvapená, co ze mě vypadne (smích). Naštěstí se kromě vlastních jmen v románu švédština téměř nevyskytuje.

Jak jste se na čtení ve studiu připravovala?

Samozřejmě jsem si knihu přečetla a to doslova jedním dechem! S režisérkou Jitkou Škápíkovou jsem měla to štěstí spolupracovat již v minulosti, takže jsem před natáčením měla jistotu, že mě nenechá příliš tápat a společně najdeme způsob, jakým knížku co nejlépe interpretovat.

V románu se vraždí v náboženské komunitě, jejíchž problémů se zločiny týkají. Jaký máte vztah k víře a náboženství vy?

I přes veškerou a  mnohdy velmi oprávněnou kritiku všech církví a náboženství, se považuju za člověka věřícího. Ač se k žádné církvi přímo nehlásím. Víra nás možná nespasí, ale nic lepšího člověk zatím nevymyslel.

Více

Ze vztahu Lucase a jeho otce mrazí v zádech

Zeptali jsme se Jaroslava Plesla a Jany Strykové, jaký pro ně byl návrat k postavám Lucase a Kamëlë v druhé audioknize ságy MYCELIUM.

 

Máte rádi science fiction?

Jaroslav Plesl: Setkání se žánrem sci-fi je pro mne vždy trochu návratem do dětství, kdy jsem byl milovníkem Malého boha, což byl komiks, který vycházel v časopise ABC. A samozřejmě Verneovek! Sci-fi je pro mne neskutečně široký svět, kde se může stát cokoli, a můžete potkat kohokoli. A když má navíc přidanou hodnotu v podobě skutečného románu, velmi chytrého a troufnu si říct s filosofickým přesahem, jako je tomu v případě Mycelia, je to vždy zážitek.

Jaký byl po roce zase návrat k vaší postavě  v druhém Myceliu? Vnímáte v ní nějaký posun, vývoj? 

Jana Stryková: Určitě. O Kamëlë se ve druhém dílu dozvídáme mnohem více než v dílu prvním a to je myslím ten hlavní důvod, proč mě tato kniha bavila ještě víc. Při čtení mě totiž zajímají hlavně pohnutky jednotlivých postav, akční scény jsou až jejich vyústění.

Jaroslav Plesl: Při četbě druhého dílu jsem se opět setkal s postavou Lucase Hildebranta. Je obdivuhodné, do jakých hloubek a analýz se autorka pouští, kam až v úvahách jednotlivých postav zašla. Jak precizně a s vytříbeným smyslem pro detail pracuje s každou situací a okolností, do jakých se hrdinové dostávají. Dává to velkou možnost ztotožnění se. Mycelium je obrovský fantazijní svět, ale s dokonale propracovanými realistickými scénami. Nejsilněji na mě působily momenty, kdy se Lucas ve vzpomínkách setkává se svým otcem. A konkrétně právě pohled na Lucasova otce se může v tomto druhém dílu pro posluchače pootočit. Mně samotnému při četbě jejich dialogů mnohokrát přeběhl mráz po zádech.

Jaké bylo vrátit se zase po roce k össenštině? Dělala vám výslovnost problémy, nebo se vám naopak všechno hned vybavilo?

Jana Stryková:  Ač jsem si össenštinu postupně vybavovala, problémy mi samozřejmě dělala, a jaké! Některé výrazy spíše připomínají jazykolamy, vřele doporučuji každému zkusit si přečíst některá jména nahlas!

Byla jste za tu dobu už zvědavá, co s Kamëlë  bude dál? 

Jana Stryková: Další díly jsem zatím dopředu nečetla, chci se nechat překvapovat. Nejvíce mě samozřejmě zajímá její minulost, vztahy a samozřejmě tajná láska. Doufám, že v příštích dílech najde své štěstí! A vedle toho stihne zachránit celý svět, vždyť je to akční hrdinka.

Překvapilo vás v druhém dílu Mycelia něco, co jste nečekali?

Jana Stryková:  Asi nekonečná fantazie autorky. Ta je dechberoucí.

Jaroslav Plesl: To, co Lucas zažívá je neočekávané a překvapující. Ale to je principem poutavého románu. Nadchlo mne kolik dějových zvratů, ale i zvratů vztahových a osobních se ve druhém dílu Mycelia odehrává a zase musím připomenout nepřekotnost a lásku k drobnohlednému pohledu, který autorka užívá. Moc se těším na další pokračování! 

 

Více

Mark Watney doufá, že přežije, já doufám, že to zvládnu…

S jakými úskalími se potýkal herec Jan Zadražil, když v audioknize MARŤAN ztvárňoval ztroskotaného astronauta?

 

S audioknihou Marťan jsme si na vás vyloženě „počíhali“, protože jsme chtěli, aby Mark Watney mluvil vaším hlasem. Jak se příběh astronauta ztroskotaného na Marsu líbil vám?
Jsem moc rád, že jste na mě s Marťanem počkali, i když to na podzim bylo s mými termíny poněkud komplikované. Sci-fi čtu odmalička, takže když mě vydavatelství už před časem oslovilo ohledně Marťana, byl jsem nadšený ‒ a po přečtení knížky ještě víc. Líbí se mi, že hlavní hrdina nebyl coby technik a biolog sice zrovna nejdůležitějším členem posádky, ale původně fungoval v kolektivu jako jistý stmelovač. Byl obdařen jistými osobnostními rysy, které mu hodně pomáhají v nastalé situaci, jež je neuvěřitelně náročná na psychiku. Zůstal sám a ví, že s největší pravděpodobností se zpátky nevrátí ‒ to by se musel stát zázrak. Ale on udělá všechno pro to, aby se ten zázrak stal. Zůstane aktivní, přemýšlí a ještě si z toho dokáže dělat legraci. Řekl bych, že i to ho drží nad vodou. 

Ztotožnil jste se v něčem s postavou Marka Watneyho?
Mně se hodně líbily právě ty části, kdy komentuje svou vlastní situaci s humorem, což mu podle mě umožní dál fungovat a nevzdat to. Hned na začátku říká: V lékárničce je toho morfinu dost… Takže se to dá vyřešit tak, že z něj bude tragický hrdina. Ale on to neučiní a udělá přesný opak. Udělá všechno možné i nemožné, i když to ze všech stran vypadá beznadějně, tak on v ten zázrak věří. Jeho postava mi byla od začátku sympatická právě tím, že neztrácí naději a má smysl pro humor.

Viděl jste filmovou adaptaci knihy?
Zcela záměrně jsem ji neviděl. Původně jsme měli v úmyslu načíst audioknihu tak, aby vyšla ještě před premiérou filmu nebo souběžně s ní, což se nám nakonec nepodařilo. Ale slyšel jsem ohlasy od lidí, kteří snímek viděli. Třeba moje žena film zhlédla a vrátila se poměrně zklamaná, i další známí to vnímali podobně. Teď budu spekulovat, ale nevím, jestli ten nadhled, který se dá vyčíst z knihy, se povedlo převést do filmu. Podle toho, co říkali ostatní, to vypadalo spíš jako hrdinský epos s velice americkými vsuvkami ze Země, kdy se celý svět spojí a všude vlají vlajky…  Z té knihy to na mě tak nepůsobilo. Když na Zemi nakonec zjistí, že přežil, je potenciální záchrana spíš trucpodnikem několika lidí, kteří si řeknou, že je to nutné a prosadí to za cenu porušení všech pravidel. A ústřední protagonista dělá na Marsu vlastně to samé, aby přežil, porušuje všechna pravidla. Takže je to o hrdinství, ale ne o tom velkém – nafouknutém, ale o vnitřním hrdinství každého člověka, který se může rozhodnout, že přežije. Že se o to minimálně pokusí, i když má jen mizivé šance. Ale až bude audiokniha hotová, tak se na film podívám rád, minimálně abych měl srovnání a představu, jak se jim to povedlo.

V knize a tedy i v audioknize je spousta technických podrobností. Jak se vám to četlo jako interpretovi, aby to bylo pro posluchače vstřebatelné?
Coby čtenáři se mi právě to líbilo ‒ důvodem, proč to hrdina zvládá, je jeho analytický způsob přemýšlení a znalosti technického rázu. Ale není to nijak zvlášť specializované, často na to jde čistě selským rozumem a taky mu nic jiného nezbývá, protože nemá k dispozici nic závratného. Můj tatínek umí řešit věci podobně … jak se říká, že tohle dobře dovedou Češi, kteří se za minulého režimu naučili všechno vykutit sami, protože nemohli spoléhat na zahraniční techniku nebo znalosti. Jde jen o to, přistoupit k problému úplně odjinud, paradoxně úplně jednoduše. Díky detailním technickým popisům pro mě bylo snáz uvěřitelnější, že to protagonista dokáže. 

Jak to ale přečíst tak, aby se to dalo poslouchat?
Jiná věc je, jak to převést do audioknižní formy. V knize se člověk přece jenom může vracet, zastavit, dohledat, když tomu nerozumíte… Tady jsme se nejvíc snažili o to, aby si člověk už po prvním poslechu dokázal představit, jak na to ten člověk jde, co se tam děje, kterak k tomu přistupuje. Měli jsme štěstí, že nás mohla ze ženského pohledu korigovat naše mistryně zvuku Karolína, která dala vědět, pokud měla pocit, že něčemu nerozumí. Občas nás zkrátka zarazila: To už je moc, teď netuším, jak to provedl. Byla nám takovým lakmusovým papírkem, aby to zůstalo pochopitelné a hlavně aby to nebyla nuda. Je zkrátka riziko, že přes všechny ty dopodrobna rozebírané technické věci se může trochu ztratit napětí dějové linky. Ale snad se nám to podařilo vybalancovat tak, aby to bylo pořád zajímavé a ve správnou chvíli přišla nějaká akce nebo introspekce ‒ aby posluchač měl šanci nahlédnout i do nitra hrdiny, co prožívá po psychické stránce.

A jak jste k tomu přistupoval interpretačně?
Některé části knihy se dají přečíst po domácí přípravě téměř napoprvé, ale nad těmi vyloženě technickými pasážemi jsme si museli sednout a domluvit se třeba i na tom, jak používat a vyslovovat odborné výrazy a jak navazovat, aby to mělo hlavu a patu. Je třeba k tomu přistupovat trochu ve stylu didaktického výkladu ‒ což znamená, že se nedá moc spěchat a je nutné hledat logiku ve větné stavbě, aby se přes všechny odborné výrazy neztratil smysl toho, co říkáte. Vyžaduje to mnohem větší přesnost přečtení.

Jak jste se na četbu připravoval? Kolikrát jste to četl?
Hodněkrát. Podobné pasáže mívám už z domova podrobně připravené. Každé souvětí musím mít dopředu označené a rozdělené na logické celky, abych se v něm neztratil. A potom jsme na tom pracovali i s režisérem během natáčení, protože jde jen o můj náhled, kdy se mi to zná logické, ale nemusí to fungovat. V tomto smyslu jsem absolvoval asi nejpečlivější přípravu, co jsem zatím k audioknize dělal. To člověk neschová tak, že nějak zatočí hlasem a je to. Jako Mark Watney doufá, že přežije, tak já doufám, že to zvládnu.

A co vás při natáčení nejvíc bavilo?
Vždycky jsem se nejvíc těšil na věty, které mám taky označené zvlášť, kdy Mark černohumorně komentuje situaci. Nejsou to celé pasáže, spíš takové reakce. Dost často po nějaké více technické části pronese nějakou zabijáckou hlášku. Ale úplně suše. Aspoň tak to na mě při čtení té knihy působilo. On to taky nemusí nijak „barvit“, protože své zážitky čte jako deník. Hrdina sám nemá žádného posluchače, kvůli kterému by z toho musel dělat vtip. On to prostě jen tak konstatuje. Ale zpravidla je to pravda. Akorát on tu pravdu nahlíží z velmi osobitého úhlu... A pak jsou tam výborné zlomy, které nejsou úplně očekávatelné. Vždycky, když už se mu daří, tak se to pak zase zalomí. Člověk mu hrozně fandí a jde s ním a každý ten zlom, kdy se dařit přestane, naplno pocítí. Bavilo mě, že to není jen vítězná cesta bez proher.

Jaký byste chtěl, aby z nahrávky měli posluchači pocit?
Přál bych si hlavně, aby nebyli zklamaní a aby si to užili. Rád bych si myslel, že je to zas jiné, než ostatní audioknihy, které jsem četl. Možná trochu troufale bych chtěl, aby z toho třeba měli ještě větší zážitek, než když to viděli v kině. Aby jim audiokniha otevřela nějakou další barvu vhttp://www.onehotbook.cz/audioknihy/zmizela/e vnímání příběhu, než když si to čtou sami. Navíc druhým „pozemským“ hlasem na audioknize je Jan Vondráček a pro mě je velká pocta, že se mohu zkombinovat s takovým hercem.

Prve jste zmínil, že od malička čtete rád sci-fi. Které knihy z žánru byste označil za své oblíbené?
Maminka nás od mala vedla ke čtení a s bráchou jsme brzy objevili sci-fi. Mám hodně rád věci od Ondřeje Neffa, třeba Můj život na Měsíci – což je dobrodružný příběh doplněný technickými záležitostmi. Rád čtu i Terryho Prachetta. 

 

Více