Týden, kdy audioknihy zazní NAHLAS!

I audioknihy slaví svůj svátek. Poslední říjnový týden 24. - 30. 10. se můžete těšit na záplavu novinek, při jejichž zakoupení v knihkupectvích po celé ČR dostanete další audioknihu zdarma.


Na konci října startuje už druhý ročník svátku všech náruživých posluchačů (ale i všech, kteří chtějí audioknihy teprve vyzkoušet), kteří od nás a dalších sedmi audioknižních vydavatelů (Kristián Entertainment, Náma Production Prague, Progres Guru, Radioservis, Tympanum, Walker & Volf a Země pohádek) dostanou dárky. Brousíte si zuby spíš na detektivky, psychologickou či milostnou literaturu, klasiku, horory, příběhy ze života, humoristickou či historickou prózu, nebo pohádky? Určitě si vyberete. Po loňském audioknižním víkendu se nabídka rozšířila na celý AUDIOKNIŽNÍ TÝDEN, abyste si to stihli pořádně užít, i když třeba odjedete na malé podzimní prázdniny. V rámci akce vychází to nejslibnější z podzimních novinek: Doerr, Sýkora, Christie, Carey, Glattauer, Formánek, Woodová, Cornwell a další.
 
A teď to hlavní: Při zakoupení kterékoli z 12 novinek si pak během akce Audioknihy NAHLAS!  budete moci v knihkupectvích po celé ČR a SR vybrat další audioknihu z nabídky bonusové audioknižní kolekce (rovněž 12 titulů) zdarma. Domů si tak odnesete 2 audioknihy za cenu jedné. ​(Nebo 4 za cenu 2 atd. - množství se meze nekladou.)
 
My v rámci premiér příštího týdne uvedeme dlouho očekávanou audioknihu Paní Hemingwayová, vyprávěnou čtyřmi manželkami slavného spisovatele, Pulitzerovou cenou ověnčený román Jsou světla, která nevidíme, olomouckou detektivku Modré stíny, která se stala předlohou pro televizní seriál Detektivové od Nejsvětější Trojice, a znepokojivý, leč překvapivě lyrický postapokalyptický thriller Všemi dary obdarovaná vyprávěný z pohledu jedné neobyčejné holčičky. Celkem na vás ale bude čekat 12 audioknižních premiér (a 12 dárků). Z naší produkce najdete v nabídce níže uvedené NOVINKY:
 
  • Naomi Woodová – Paní Hemingwayová, účinkují: Dana Černá, Jana Stryková, Petra Špalková, Taťjana Medvecká a Igor Bareš
  • Anthony Doerr – Jsou světla, která nevidíme, účinkují: David Matásek a Tereza Vilišová
  • Michal Sýkora – Modré stíny, účinkují: Petr Kubes a Simona Postlerová
  • M. R. Carey – Všemi dary obdarovaná, účinkují: Klára Sedláčková-Oltová, Dana Černá a Vasil Fridrich


A jaké audioknihy si můžete domů při nákupu novinky odnést domů zdarma?
Do BONUSOVÉ KOLEKCE jsme věnovali tyto lahůdky:

Křest 3 našich novinek se uskuteční v pondělí 24. 10. v pražském knihkupectví DOBROVSKÝ v přízemí funkcionalistické budovy hotelu Juliš na Václavském náměstí od 17:00 hod. za přítomnosti herců jako Taťjana Medvecká, David Matásek, Dana Černá, Vasil Fridrich, Tereza Vilišová, Klára Sedláčková-Oltová a další. Na místě bude samozřejmě i celá naše redakce a budeme se na vás těšit!

Křest audioknihy Modré stíny proběhne v Olomouci ve čtvrtek 27. 10. v knihkupectví Galerie Šantovka v Olomouci od 16:00 za přítomnosti autora Michala Sýkory a herce Petra Kubese. Součástí akce bude i beseda s oběma hosty.

Audioknihy ale budou znít NAHLAS celý týden od 24. 10. do 30. 10. v knihkupectvích po celé ČR a SR. Podívejte se ZDE, která to budou.

 
 

Sejdeme se na podzimním knižním veletrhu

Ani letos nebudeme v pátek a sobotu (14. - 15. října) chybět na knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě. Najdete nás na pódiu!

 

Kde nás potkáte? V havlbrodském Kulturním domě Ostrov, v pátek od 10.00 do 19.00 hodin, v sobotu od 9.00 do 17.00 hodin. Stejně jako vloni se náš stánek uvelebil přímo na pódiu, takže nás bude vidět, stejně jako je naše audioknihy slyšet. Nebude chybět naše tradiční 25% sleva na veškerý sortiment - budeme mít s sebou i novinku KLUB RVÁČŮ nebo trilogii KAREL IV. v dárkovém balení.

Těšit se můžete rovněž na již tradiční veletržní akci:
k nákupu 2 audioknih na CD dostanete + 1 audioknihu ke stažení z portálu Audiolibrix zdarma.
Vybrat si budete moci z 13 titulů k free downloadu:

Nejvíc se ale jako vždycky těšíme, že si s vámi konečně naživo popovídáme o tom, co rádi posloucháte.

Jsem menší třeštiprdlo, ale ironii máme rády obě

S Martinou Hudečkovou, hlasem filmové i audioknižní Bridget Jonesové, jsme si povídali o tom, kam se její postava posunula a jak se liší práce v dabingovém a nahrávacím studiu.

 
Jak dlouho už jste spjatá s Bridget Jonesovou? Splynuly jste spolu? Co máte společného?
Myslím si, že to určitě bude kolem patnácti let. Možná i víc. S tou postavou se v době vydání první knihy ztotožnilo mnoho žen kolem třicítky, které byly nezadané a k nimž jsem v tom období patřila i já. Zejména v těch jejích trapasech se může v jistém rozpoložení vidět téměř každá ženská. Ale spolu s dalšími díly si uvědomuji, že Bridget stárne trošku jinak než já. Je prostě nepolepšitelná.

Jak tedy Bridget stárne ve srovnání od první knížky, kterou právě čtete ve studiu, do třetího filmu, který míří do českých kin?
Zaútočím tedy na ty nejnižší divácké pudy: Renée Zellwegerová je po plastické operaci. Už to tedy není ten puclík, který nešetří s různými grimasami, protože obličejovou mimiku přece jen víc omezuje. Ale podle mě lidi nejdou na to, že uvidí něco nového. Jdou do kina s nadějí, že se potkají s postavou, kterou znají už dvacet let. Není tedy třeba je překvapit, ale spíš dodržet pocit, že se vrátili někam, kde je jim fajn. Bridget samozřejmě nemůže zůstat pořád třicetiletá a tohle je docela příjemný způsob, jak ji dostat do zralého věku. Nicméně kdo ji bude chtít zase jako na začátku, ten se může chopit audioknihy.

Znala jste knihu Deník Bridget Jonesové ještě předtím, než jste se stala Bridgetiným hlasem ve filmu?
Knížku jsem předtím vůbec nečetla a rovnou jsem dabovala první film. Pak přišel druhý a nedávno jsem nadabovala třetí snímek. Co se týče knížek, jako interpretka jsem nejprve načítala třetí svazek s podtitulem Láskou šílená a teprve teď se zase díky audioknize dostávám k prvnímu dílu.
 
Když jste tedy nejprve zažila filmy, máte víc tendenci vyprávět audioknihu tak, jako byste před sebou viděla filmové obrazy?
Samozřejmě. Většinu těch filmů jsem navíc dabovala několikrát – právě Deník Bridget Jonesové jsme dělali dvakrát nebo třikrát – a mezitím jsem dabovala Renée Zellwegerovou i v jiných rolích. Takže s herečkou jsem splynula hodně. S postavou Bridget jsem si nejvíc rozuměla právě v prvním dílu, pak jsme se postupně v osobním směřování trošičku rozcházely. Při čtení ve studiu před sebou ovšem vidím filmové obrazy, protože už jsou prostě nezapomenutelné. Když Bridget přijde na večírek v zaječím oblečku s ocáskem… to už má člověk v hlavě.
 
Je pro vás knižní a teď i audioknižní Bridget v něčem jiná, než ta filmová?
To je takové úskalí. Protože jsem viděla první film a velice se mi líbil, tak jsem si na to tu knížku asi jistým způsobem naroubovala. Kdybych filmové zpracování neznala a napřed to četla, měla bych určitě svoji představu Bridget. Ale když jsem nejprve zhlédla film, tak pro mě už navždy bude mít tvář Renée Zellwegerové.
 
Právě jste dokončila dabing třetího filmu. A teď nahráváte audioknížku. V čem je to pro vás jiné?
Vzhledem k tomu, že audiokniha ke mně přichází později než ten film, nedokážu se ubránit tomu, abych si to spojovala. Jak teď čtu, slyším občas některé svoje intonace, které už jsou i v prvním či aktuálním filmu a nechávám se tím unést. Kdyby ty adaptace třeba vůbec neexistovaly a já bych byla bývala audioknihu četla bez zatížení obrazem, bylo by možná ledacos jinak. Mám ale vlastně větší uměleckou svobodu, protože si s  postavou můžu víc pohrát, zatímco ve filmu jsem naprosto přesně vázaná tím, co dělá představitelka hlavní role. Do audioknihy můžu přenést svoje emoce, na které ve filmu není tolik prostoru ani času. Knížka je květnatější, je v ní víc pocitů: herci mají na plátně jen pár scén, na papíře jsou jejich postavy o něco prokreslenější.
 
Jak se na četbu ve studiu připravujete?
Velmi poctivě. Na divadle i v televizi musíte dát prostor také kolegům, kteří účinkují s vámi. Ovšem tady je to celé jenom na mně a co si tam řeknu a uhraju, to tam bude. Zjistila jsem, že na každé stránce trávím při přípravné četbě od tří do sedmi minut – i proto, že si některé věci potřebuji říct nahlas. Musím si také udělat pořádek v logické stavbě vět, aby při přednesu bylo jasné, jak to autorka vlastně myslela. Jsou tam samozřejmě dialogy, ale dojde i na niternější pocity, které se ve filmu tak výrazně neobjevují. Musím přiznat, že příprava na čtení je ta nejpoctivější, jakou kde vůbec dělám.
 
Jste z těch, kteří si do textu kreslí značky a píšou poznámky?
Na tuhle práci mám spoustu značek. Třeba podtržení vlnovkou znamená poněkud rozevlátý hlas – většinou to používám, když mluví Bridgetina maminka, protože to je taková zvláštní „poletucha“. Plnou čarou podtrhávám důležité nebo nečekané důrazy. Hvězdička v kolečku značí citoslovce: vzdech, zamumlání, smích… Ostré tiskací V předznamenává velkou, významotvornou pauzu.
 
V čem se liší herecká práce v dabingovém studiu a v nahrávacím studiu při četbě audioknihy?
Je to o svobodě. Když stojíte před filmovým plátnem a koukáte na obličej protagonistky, nemůžete si vymyslet svoji intonaci: jak vy byste tu scénu zahrála, jak byste to udělala. U dabingu to vůbec není v mých rukou; postavu hraje herečka, kterou já se jen snažím naprosto věrně napodobit. Nepromítá se do toho, co si myslím já. V nahrávacím studiu je ten text můj. Když je něco ve filmu zahrané návodně, že to má být jasně komické, já to mohu přečíst trochu jinak. Můžu do hlasu třeba vkládat více ironie, kterou mám obzvlášť ráda a Bridget Jonesová podle mě taky. Tím se vracím i k první otázce, co máme společného. Teď ke stáru – to by tedy Bridget nikdy neřekla – jsem sice asi o něco menší třeštiprdlo než ona, ale smysl pro ironii máme pořád obě výrazný.
 
Takhle jste se mohla tedy po svém zmocnit nejen Bridget, ale i jejích mužů. Mají Daniel a Mark taky nějaký „svůj tón“ jako Bridgetina maminka?
Z podstaty četby občas vychází, že jsou některé ženské postavy trochu na hraně karikatury; ať už je to maminka, sucharská šéfová, bláznivá kamarádka, přítelkyně vysněného muže… Bridget vidí ostatní mírně zkresleně podle toho, jaký k nim má vztah – a pak to tak napíše do svého deníku. K mužům jako k objektům jejího zájmu je tedy nutno přistupovat zase trochu jinak. U Daniela Cleavera nasazuji takovou světáčtější až vagabundštější notu, protože mám chtě nechtě před očima Hugha Granta s neodolatelnou jiskrou v oku, který říká ty nejstrašnější věci, ale člověk mu všechno odpustí. Je to holt takový mág ženských srdcí. Projevuje se tedy s větším „odpichem“. Na rozdíl od Marka Darcyho, který působí jako velice seriózní právník a jeho smysl pro humor se ukazuje až postupně. Tam jsem se tedy držela víc při zemi, spíše v civilnějším tónu.
 
Které scény jste si při četbě obzvlášť užila?
Třeba „svetrovou“ scénu aneb seznámení s Markem Darcym. Ale ještě mě čeká četba „zajíčkové“ pasáže, kdy Bridget dorazí mylně informovaná na celkem konzervativní odpolední večírek v kostýmu playmate. Na to se dost těším.
 
Více

11 hrozných literárních párů

Takové „párečky“ chcete potkat jedině v audioknize (nebo prostě v literatuře). Tam totiž generují výživné zápletky, i když v životě byste se jim raději vyhnuli velkým obloukem.

Pojí je milostné pouto, ale nijak zvlášť jim to neklape. Možná se dokonce vzájemně nenávidí. Někteří z nich nenávidí i všechny ostatní a tak jim trochu „osladí“ život. Další se sice možná vášnivě milují, ale na případné utrpení svého okolí neberou ohled.
 


markýza de Merteuil a vikomt Valmont

Ukázková sadistická dvojka rozpřádá Nebezpečné známosti. Zdokonalují se v umění manipulace a svádějí své známé k dekadenci a zkáze. Samozřejmě pletichaří i jeden proti druhému. Jde jim nejen o sex, ale také o radost z moci nad druhými. Ti zpravidla končí se špatnou pověstí, v slzách, se zlomeným srdcem, probodnutým srdcem, nebo v klášteře. 
 


Nick a Amy Dunnovi
Taková to byla romantika, když se brali. Pak ale oba přišli o práci a přestěhovali se z tepajícího New Yorku do maloměstského zapadákova. Nick trochu zlenivěl, přestal se ve vztahu snažit a dokonce si našel milenku. Jeho manželka to nenesla zrovna dobře. Úžasná Amy je totiž nejen fajn holka, ale taky možná intrikánská mrcha. A každopádně je momentálně Zmizelá.



Tom a Daisy Buchananovi
Ach, ty sňatky z rozumu. Chudého kluka by si Daisy, jíž „v hlase zvoní peníze“, za muže nevzala a tak skončila coby nešťastná manželka poněkud hrubiánského Toma, který ji neustále podvádí. Proč by ho nepodváděla taky? Navíc s láskou z mládí, z níž se nakonec vyklubal pohledný boháč, přezdívaný Velký Gatsby? Věrná je Daisy jedině své společenské třídě a tak by se dalo říci, že si tohle příšerné manželství vlastně zaslouží. 



Megan a Scott Hipwellovi

"Takový pěkný pár," říká si Rachel Watsonová, Dívka ve vlaku, která ty dva každé ráno pozoruje, když po cestě do práce míjí jejich dům. Mohli by se jmenovat třeba Jason a Jess. Idyličtí jako Barbie a Ken. Až na to, že zdání samozřejmě klame. V Megan vře její neklidná krev a ve Scottovi vře následně bouře žárlivosti. V Megan to však brzy vřít přestane. Úplně. Navždy. Ale kdo jí k tomu dopomohl?



Humbert Humbert a Dolores Hazeová
Profesor Humbert má od mládí slabost pro nezletilé dívenky neboli „nymfičky“. Až nakonec potká tu osudovou: Lolitu. Neváhá se stát jejím otčímem a nakonec i milencem. Tomu se říká nerovný svazek. Ale než hlavního hrdinu odsoudíte, vylíčí vám příběh své vášně s tak rafinovanou stylistikou, že budete posedlí spolu s ním…



Víločka a Johannes Engelhurst
Pohledný mladík oddaný nacistické ideologii je roku 1944 na severu Finska idolem všech žen. Obzvlášť po něm pokukuje místní Porodní bába, která je jako nemanželské dítě odmalička odsunutá na okraj společnosti. Tahle divná holka fascinuje i jeho, vojáka s traumatem z masových poprav Židů na Ukrajině, neustále nadopovaného amfetaminy. Navíc je ochotná za ním jít i do zajateckého lágru, kde se jsou pravděpodobně páchány nelidské pokusy na vězeňkyních. Tohle nemůže dopadnout dobře… 



Li Jen a Margaret Campbellová
Co se škádlívá, to se rádo mívá. Sarkastická americká patoložka neochotně svolí ke spolupráci s upjatě korektním čínským komisařem, ale jeden druhého nemohou vystát. Jejich hádky se ovšem postupně proměňují ve špičkování a pak už není daleko k laškování. Než spolu odhalí velké korporátní spiknutí, podlehnou oba vzájemně svému šarmu. Každý ovšem pochází z jiného kulturního prostředí, oba s sebou vláčí traumata minulosti a jejich temperamenty také nejsou zrovna kompatibilní. Od Pána ohně přes Čtvrtou oběť až do Sálu smrti a dál se tedy budou scházet a rozcházet (zejména nad mrtvolami).



Mikael Blomkvist a Lisbeth Salanderová
Lisbeth je ikona drsných holek, jíž navzdory sociální nepřizpůsobivosti bisexualita zdvojnásobuje šanci dát si rande. Nouzí o sexuální život tedy při svých hackerských dobrodružstvích rozhodně netrpí, ale pak jí zkříží cestu poněkud promiskuitní investigativní šarmér Mikael… Zvládnou spolu jak nějakou tu postelovou akrobacii, tak vysypat kostlivce ze švédských skříní (a kauzy zveřejnit v časopise Milénium). Ale na love story s happy endem nejsou zrovna vhodný materiál.



Ernest Hemingway a Martha Gellhornová
Slavný spisovatel byl hrozný manžel. Testoval to na čtyřech ženách, které si mohly říkat Paní Hemingwayová - první podváděl s její nejlepší kamarádkou, druhou (tu kamarádku) mimo jiné s kolegyní žurnalistkou, třetí (tu žurnalistku) s další novinářkou a čtvrté (té novinářce) utekl rovnou do náruče Smrtky. Osudu podváděné manželky se nejdůsledněji vzbouřila „Marty“ (č. 3), která ho dokázala opustit dřív, než on opustil ji. Byli totiž skvělí partneři ve válce, ale v době míru si vytvářeli vlastní bojůvky. A na to už nebyla zvědavá… 



Paul Atreides a princezna Irulán
Když se z Paula Atreida stal mezi pouštními Fremeny prorok Muad'Dib, potkal i osudovou ženu Chani, kterou už roky předtím vídal ve svých snech. Nicméně politické boje o planetu Arrakis tak trochu vyžadují, aby se následník vévody Leta oženil s dcerou Padišáha Císaře. Tudy by totiž mohla vést cesta k míru. Ovšem Paul už na svatbě princezně slíbí, že do jeho královského lože jako nová choť nikdy neulehne, neb jeho místo je po boku Chani. Irulán své dlouhé noci tráví zřejmě sepisováním pamětí. Citace z jejích spisů uvádějí každou kapitolu Duny.



Roger Brown a Lotte
Lovci hlav jsou špičkoví náboroví pracovníci, kteří hledají vhodné adepty na nejvyšší kariérní pozice. Jedním z nich je i Roger, který má příliš drahou vilu a příliš náročnou, krásnou ženu. Proto si občas přivydělává také krádežemi uměleckých děl - zpravidla se mu jimi pochlubí přímo jeho vlastní klienti. Aby zcela nepropadl stresu, má také nenáročnou milenku Lotte, u které si může sem tam odpočinout od hektického životního stylu. Ale může jí opravdu věřit (když navíc pořád miluje svou manželku, kterou nehodlá opustit)?

 

Více

Docela autorovi závidím

S hercem Kryštofem Hádkem jsme si během natáčecí pauzy povídali o romantických objevitelských cestách, o tučňácích a samozřejmě také o nahrávání audioknihy CO MĚ NAUČIL TUČŇÁK.

 

Jak vám kniha / audiokniha Co mě naučil tučňák líbila?

Řekl bych, že je to taková odpočinková záležitost. Autor vzpomíná na časy svého mládí v Argentině, takže je to mile nostalgické. Bavilo mě to. A nejvíc asi to, že to skutečně prožil a zřejmě to pro něj byla zásadní zkušenost. Navíc tam byl v šedesátých letech, to muselo být úžasný. Docela mu to závidím.

I tučňáka mu závidíte? Také byste ho bral jako domácího mazlíčka?

Asi jo, já mám tučňáky rád. Navíc je to takové srandovní zvíře a autor tam jeho podobu i zvyky dost detailně popisuje. Tím, že je tučňák jako doma ve vodě, působí na souši trochu neohrabaně a odtud podle mě pramení i jeho obliba. Je vlastně přirozeně roztomilý, takový klaun. Těžko říct, jestli to skutečně bylo tak, jak to Tom Michell líčí, nebo nakolik to celé literárně přikrášlil – to ví jen on sám. Ale klidně se to mohlo stát…

Měl jste chuť něco podobného zažít také?

Opravdu jsem mu záviděl hlavně určitou volnost a také nedotčenost těch zemí, kterou dneska už kvůli globalizaci a možnostem cestování, které máme, vlastně nezažíváme. On měl šanci si pro sebe na motorce objevovat odlehlá místa, která ještě nepoznamenal turismus – to musela být romantika. Vlastně by se díky tomu dalo říct, že je to romantický příběh.

Takže byste taky rád vyrazil na motorce za podobným dobrodružstvím?

Já něco podobného zažil v Indonésii, ale nemělo takový punc objevování, jako to bylo v 60. a 70. letech, kdy takové destinace turisti teprve postupně poznávali.

Pamatujete si nějaký obtížnější moment, kdy se třeba čtení tolik nedařilo?

To ne. Nakonec, když něco nejde, tak se to zahraje a natočí ještě jednou (směje se). Ale přece jen je poněkud únavné, když je v rámci dané frekvence potřeba přečíst nahlas zhruba šedesát stránek. Pokud si to člověk čte jen pro sebe, tak mu to tak nepřijde, ale je to celkem náročné. Navíc autor na začátku každé kapitoly znovu stručně shrne, co se stalo předtím – což je dobré pro posluchače, když si to bude pouštět na etapy v autě, že se v tom neztratí – ale pro interpreta už méně. Protože musíte vlastně opakovat to, co jste už třeba četli před chvilkou, ale je potřeba udržet v projevu čerstvost a živost.

Jak se na čtení ve studiu obvykle připravujete?

To hodně záleží na typu textu. A tohle naštěstí nebylo zas tak těžké čtení, protože autor drží celou dobu stejný styl vyprávění. Jakmile se tedy člověk naladí na správnou vlnu, už se jí může držet.

V příběhu je ale také docela hodně španělštiny…

To měl pan režisér všechno připravené a pak už mě ve výslovnosti jen korigoval. Ale hlavní hrdina je přece jen Brit, který učí angličtinu na internátní škole a dění kvituje s typicky britským nadhledem. S režisérem jsme našli shodu v pojetí a danou stylizaci jsme pak zachovávali. Jen jsme si hlídali, aby seděly vtipné pointy, aby každá kapitola vyzněla jako řádně ukončená a tak.

Tučňák v knížce občas působí, jako by skoro mluvil a hlavní hrdina s ním často v duchu vede rozhovory. Má tedy Juan Salvador v knížce „svůj hlas“?

Má. Snažili jsme se ho znázornit trochu poťouchle, protože tak na nás působil. Navíc bylo v těch fiktivních dialozích potřeba oba hlasy oddělit i kvůli posluchači, aby se v tom orientoval. 

Co byste vzkázal budoucím posluchačům audioknihy?

Že to je audiokniha pro celou rodinu. Poslech si užijí nejen dospělí, ale když se pojede na dovolenou k moři, na hory, nebo někam na výlet a na zadním sedadle budou děti, tak je to bude taky bavit – už proto, že tučňák je takový vděčný a legrační tvor.

 

Více

Audiokniha na výletě

Máme pro vás letní soutěž, která vám zaručeně zvedne náladu. Vezměte s sebou na prázdniny audioknihu a řádně její výletní aktivity zdokumentujte. A my vám dáme další!

Vyrážíte na dovolenou, nebo jen na výlet? A jede s vámi také nějaká naše audiokniha, aby vám zpestřila chvíle cestování, čekání či odpočinku? Pokud ano, vyfoťte svou audioknihu na cestách. Může se vyhřívat na kapotě vašeho auta, lebedit si na mechu u muchomůrky, nebo se pouštět do dobrodružství ve vlaku či v peřejích... Je jedno, jestli bude na CDčku, nebo v přehrávači vašeho mobilu či jiného přístroje. Důležité je jen jediné - chceme vidět, co s vámi zažila! (Jak vidíte na fotkách, třeba my jsme vzali DUNU do jeskyní, a DÍVKA, KTERÁ SPADLA Z NEBE málem sletěla do Macochy...)

Podmínky jsou jednoduché: Snímeček audioknihy od vydavatelství OneHotBook "na cestách" nám stačí poslat elektronicky na e-mail: redakce@onehotbook.cz.
Hodně rádi budeme, když připojíte ještě větu o tom, že zaslanou fotku smíme uveřejnit na našich sociálních sítích. (O ty nejkrásnější snímky se totiž budeme chtít podělit i s ostatními posluchači.) A ještě víc nás potěšíte, když budete své snímky dále sdílet s hashtagem #audioknihanavylete. 

Říká se, že není důležité vyhrát, ale zůčastnit se. Vzali jsme to doslova a KAŽDÝ, kdo se soutěže zúčastní a splní podmínky (pošle nám fotku audioknihy od OneHotBook na výletě), VYHRÁVÁ. Stačí k obrázku do textu e-mailu připojit také své přání, kterou další audioknihu z vydavatelství OneHotBook byste si rádi ještě poslechli a my vám ji pošleme jako dárek za to, že se snámi dělíte o svoje prázdninové poslechové zážitky - obdržíte od nás kód ke stažení vybrané audioknihy z portálu Audiolibrix.cz zdarma. Chcete si s námi zahrát tuhle hru, kde každý vyhrává? 



Akce trvá celé prázdniny 2016 až do konce srpna - ale čím dříve foto pošlete, tím dříve budete poslouchat získanou audioknihu.

Ovšem pozor, vyberte pečlivě tu nejlepší fotku, protože soutěže se každý smí zúčastnit jen jednou (fotografií nám tedy klidně můžete poslat pro radost i víc, ale audioknihu dle vlastního výběru za odměnu obdržíte jen jednu.) Ale autoři těch nejkrásnějších fotografií ze všech pak možná nakonci prázdnin obdrží i nějaký ten bonus navíc... ;)

Těšíme se na fotodokumentaci a vy se těšte na svou odměnu!

OneHotBook na letním Knihexu

Pro koho byl SVĚT KNIHY příliš "megalomanská" akce, nebo na něj prostě nestihl zajít, může se za námi v neděli stavit na Knihexu u vily Štvanice.

 

Popovídat si s námi o audioknihách, zjistit co je a bude nového, objevit titul, kterého jste si dosud nevšimli, uvelebit se v našem ušáku a zásobit se na prázdninové cesty - to všechno na vás čeká v neděli 19. června mezi od 10.00 do 20.00 hodin na letním Knihexu na "ostrovní scéně" v okolí pražské vily Štvanice. Samozřejmě nebude chybět naše tradiční 25% sleva a akce, kdy ke 2 zakoupeným audioknihám na CD obdržíte 1 z vybraných titulů ke stažení zdarma z portálu Audiolibrix.cz.

Na našem stánku už samozřejmě nebude chybět novinková DUNA, kterou jsme dlouho slibovali a po jistém zdržení způsobeném náročností výroby obalu už ji máme na skladě. A k mání budou i nejnovější verze katalogů, které prozradí, co chystáme dál. Už se na vás těšíme!

Drsné a syrové

Audiokniha PORODNÍ BÁBA líčí živočišný vztah titulní hrdinky a mladého nacistického důstojníka. Jaké bylo takový příběh vyprávět, jsme se zeptali interpretů Pavly Beretové a Jaroslava Plesla.

 

Jak se vám Porodní bába líbila?
Pavla Beretová: Knížka se mi hrozně líbila, je výborně napsaná. Ale jsem upřímně ráda, že už to mám za sebou… Jde o hodně náročné téma, které je podle mě i skvěle zpracované tak, že se člověka dotýká, že působí syrově a pravdivě.

Jaroslav Plesl: Autorka na pozadí válečných událostí rozehrává podivuhodné výpovědi několika málo aktérů. Láska, která vzplane mezi laponskou dívkou a německým důstojníkem je absolutní a vražedná. Román na mne zapůsobil maximálně sugestivně, téměř vás nutí ho při četbě od-prožívat.

A jak se vám zamlouvaly vaše postavy? 
Pavla Beretová: Víločka je sice poněkud rozporuplná, ale to je právě na té práci dobré, že si člověk najde množství způsobů, jak to udělat a vystřídá spoustu hereckých poloh. Měla jsem pocit, že ačkoli její postava vstupuje do hrozných situací, nevypadá to vycucané z prstu, ale jeví se to jako velmi upřímné. Hodně věcí se mě v tom příběhu opravdu niterně dotýkalo. Třeba už samotný příběh obrovské lásky, pro kterou je člověk schopen udělat úplně cokoli. Byla jsem z toho opravdu nadšená… V některých pasážích jsem měla problém je vůbec přečíst, jak jsem natahovala a slzy se mi vlévaly do očí. Skutečně si myslím, že je to pravdivé a hluboké.

Jaroslav Plesl: Postava Johanna, kterou jsem měl možnost číst, je ambivalentní člověk, zmítaný událostmi, zapřisáhlý nacista a zároveň milující a oddaný mladý muž. Podléhá nejenom citům a válečným odpornostem, ale i drogám, které ho zbaví kontaktu s mrzkou realitou a doženou ho k ještě zoufalejším koncům.

Jak se vám jako interpretům pracovalo s velmi specifickým jazykem autorky?
Pavla Beretová: Tohle mi nešlo nijak proti srsti: jak to bylo napsané, tak jsem to četla. A jestli bylo výrazivo někdy živočišné a vyhraněné – život je taky živočišný a vyhraněný, aspoň občas. Naopak mi bylo příjemné, jak je text dobře napsaný a že má v sobě určitý proud; že plyne a teče. Tím tokem textu jsem se mohla nechat unášet a užívat si to. Když se tam objevil nějaký expresivnější výraz, snažila jsem se ho spíš přečíst úplně obyčejně, protože tak by to podle mě řekla i moje hrdinka.

Jaroslav Plesl: Mám rád severskou poetiku a vůbec mi nevadí syrové scény, které by mohly na někoho působit až jako pornografie. Děje a události jsou popisovány brutálně realisticky, ať už jde o milostné prožitky, nebo válečné zkušenosti – ale o to autentičtěji také působí.

Jak jste si herecky pohráli s tím, že je vaše postava v průběhu příběhu postupně čím dál víc poznamenaná hrůzami, na nichž se musí podílet?
Pavla Beretová: To se vlastně udělalo tak nějak samo. Samotná kniha ani audiokniha není vyprávěná chronologicky a dějové linie se v ní střídají, ale já jsem svoje pasáže natáčela v chronologickém pořadí. Takže tam automaticky vzniklo rozdílné ladění, kdy na začátku jsem to četla jinak než poté, co moje postava projde všemi těmi příšernými situacemi, které ten projev samy hodily do jiné hlasové polohy. Ale bylo to přirozeně tak, jak nás vedl sám text.

Jak jste se na četbu připravovali?
Pavla Beretová: Tentokrát jsem neměla na přípravu moc času, ale přečetla jsem si knihu a před čtením jsem si vždycky nastudovala text, který se měl natáčet. Abych věděla, o čem to je – a dál už jsem se nechala vést samotným textem – protože jak už jsem říkala, je opravdu skvěle napsaný. Autorka je vážně dobrá a navíc je to i výborně přeložené. 

Máte rádi podobný typ literatury, nebo jste se k Porodní bábě dostali spíš mimoděk?
Pavla Beretová: Já čtu obecně romány docela málo, věnuji se spíš odborné literatuře, zajímají mě třeba publikace týkající se křesťanské středověké mystiky. Beletrii čtu jen minimálně, ale oblíbila jsem si spisovatelku Olgu Tokarczukovou, od které jsem četla všechno. Podobné tématice nebo období, v němž se odehrává Porodní bába, se raději vyhýbám, protože mi zkrátka nedělá dobře. Tohle bylo spíš nečekané setkání, ale jsem ráda, že jsem si jím prošla.

„Nestrašily“ vás pak ozvěny toho silného příběhu, třeba jako noční můry? Nebo si „nenosíte práci domů“?
Pavla Beretová: Musím říct, že mě to opravdu zasáhlo a hodně jsem přemýšlela nad tím, čeho všeho jsme schopní, a co se to v tomhle historickém období stalo, že lidé úplně zešíleli a ztratili jakoukoli schopnost objektivního nazírání skutečnosti… Proto jsem ráda, že to už mám za sebou, ale na druhou stranu si myslím, že je dobré si připomínat, že se v lidech skrývá i tahle stránka, kterou bychom měli mít spíš pod kontrolou. 

Jaroslav Plesl: Román na mě hodně zapůsobil a něco podobného ze sebe člověk hned tak „neshodí“. Úplně chápu, že se kniha dočkala filmového zpracování, i když je napsána tak sugestivně, s tak velkou imaginací, že by bylo třeba velkého filmařského umění, aby se snímek knize vyrovnal, nebo přinejmenším přiblížil – jak už to u takovéto výjimečné literatury bývá.

Vaše postavy jsou z dnešního pohledu na „špatné straně“ těch zlých – nacistů. Jak jste tenhle rozpor jako interpreti vnímali a ztvárňovali?
Pavla Beretová: Svou hrdinku jsem dokázala pochopit, protože takové věci vlastně zažíváme pořád – i když víte, že něco není v pořádku, nasadíte si klapky na oči a jdete za svou láskou. Ani to nemusí být za láskou, ale i v každodenním životě některé věci zkrátka nechceme vidět a děláme, že se nás netýkají. Tohle téma vnímám v Porodní bábě jako stále aktuální – i když teď nežijeme v tak vyostřené situaci jako za 2. světové války, jsou zas vyhrocené jiné záležitosti. Pak je tam obrovské téma odpuštění a přijetí: to jsou také věci, které zažíváme dnes a denně a máme s nimi problémy. Nevnímala jsem tam nic, co by pro mě bylo nepochopitelné. Samozřejmě je pro mě nepochopitelná ta nelidskost, a že může zajít tak daleko. Ale ta „malá“ lidská témata pořád všichni prožíváme a neměli bychom se tvářit, že ne: pro lásku uděláme všechno, s odpuštěním i nepřijetím máme problém, cítíme se odloučení… Všechno tam je. Nejvíc blízké mi v tom bylo asi právě téma boje s temnotou v sobě.

Jaroslav Plesl: Před několika lety jsem se ocitl ve Finsku. Ať už v Helsinkách, nebo malém městečku Tampere, tahle země na mne vždy působila jako klidná krajina jezer a lesů. Se všemi těmi saunami a úsměvnými historkami o finské lásce k alkoholu, povzbuzené nedávnou prohibicí. Jak potom musí román Porodní bába působit na čtenáře a posluchače strašlivě až brutálně… Mohl by to být téměř šok. I já se ve Finsku setkal s dobrotivým lesním mužem, který ale povážlivě změnil výraz tváře, když řeč došla na 2. světovou válku a potažmo na úlohu Finů v ní. Dodnes s tím mají problém a k této části dějin přistupují přinejmenším poněkud naježeně. A právě i o tom je román Porodní bába. I když pochopitelně ne jenom o tom. 

Posloucháte „svoje“ audioknihy, v nichž jste účinkovali? 
Pavla Beretová: Jen málokdy, protože práce s hlasem mi připadá hrozně odhalující až obnažující. Prostor mezi mikrofonem a hercem je velice subtilní, takže je v něm slyšet úplně všechno. Každá nepravost nebo falešný tón strašně vynikne, zejména když poslouchám sama sebe. Mluvené slovo jako takové mám hrozně ráda, ale jak si ho pouštím před spaním, často u něj usínám. Vidím však ve svém okolí, že audioknihy jsou čím dál populárnější. Hodně lidí je má rádo, a když nemají čas číst, mohou tak poslouchat četbu třeba v autě…

 

Více

Nedělní HRÁTKY S PAXEM

Pokud mají vaše děti či vy sami rádi fantasy, nepropásněte náš nedělní (15. 5.) dopolední program na SVĚTĚ KNIHY. Od 9.30 na vás čeká Jan Vondráček a PAX.

 

Máte-li děti (nebo "dětskou duši"), pak tuhle neděli nebudete chtít pospávat. Ranní ptáčata si mohou od 9.30 hodin na literární festivalu SVĚT KNIHY na stánku #ReadNordic (S201) doskákat až pro audioknihu, nebo i knížku (tuhle sérii totiž kromě OneHotBook vydává také nakladatelství Host). Jen co je ukázkou z příběhu navnadí vypravěč Jan Vondráček (kterého možná znají z role Pavučince v pohádce Tajemství Lesní země), jehož hlas je pro napínavé čtení jako stvořený, čekají na ně hry a soutěže. Kdo dokáže zachránit tajnou knihovnu, vystopovat vlkodlaka, čarovat s písmeny a najít knihy kouzel?

 

PAX je hravá, tajemná a svižná městská fantasy pro posluchače od 7 do 100 let vypráví o bratrech Alrikovi a Viggem, kteří přicházejí do městečka Mariefred, aby se stali členy nové pěstounské rodiny. Zdá se však, že kam vkročí, tam se dějí podivné věci. Jakoby se k životu se probouzely nadpřirozené bytosti. Možná jsou tu oba chlapci hlavně proto, aby pomohli chránit tajnou knihovnu, ukrytou pod kostelním návrším, neboť kdosi přivolává z hlubin věků temné síly a svět se ocitá v ohrožení. V okolí po nocích řádí záhadný tvor podobný ohromnému psovi a napadá místní obyvatele. Může to být vlkodlak? A jak s něčím takovým bojovat? Bratři se usilovně snaží najít odpověď v tajné knihovně a setkávají se přitom se záhadným čarodějem Damírem, který přišel varovat strážce před smrtelným nebezpečím. Mohou ale podivnému návštěvníkovi věřit? 

Tak nezapomeňte:

NEDĚLE 15. 5. 2016 
9.30 - 10.20
stánek S201 - Střední hala / Svět knihy 2016
Hrátky s Paxem
 

OneHotBook na SVĚTĚ KNIHY

Na knižním veletrhu a literárním festivalu SVĚT KNIHY nás letos potkáte nejen na novém stánku L207 v levém křídle, ale také na spoustě zajímavých programů.

Na letošní SVĚT KNIHY jsme si nachystali větší stánek (pod číslem L207), spoustu zajímavých novinek (nedočkavci mohou tipovat, o které lahůdky ze sekce Připravujeme jde), ale nebude chybět tradiční sleva 25 % na veškerou naši produkci či oblíbená akce 2 audioknihy na CD + 1 ke stažení zdarma. Navíc jsme dali dohromady také bohatý program s našimi herci, pokřtíme čerstvé audio přírůstky, připojíme se k oslavám severské literatury na stánku #ReadNordic a zúčastníme se debaty o fantastických audioknihách, kterou pořádá spřátelené vydavatelství Walker&Volf. Podrobný program najdete níže.


12. 5. 2016 - ČTVRTEK

14.00 - 14.30
stánek OneHotBook L207 - Levé křídlo
KAREL IV. - Císař a císařovna - křest audioknihy
Křest nové audioknihy vydané k 700. výročí narození Karla IV. za účasti autora Josefa Bernarda Prokopa a herce Jiřího Dvořáka, který bude vyprávět, čím byl pro českého císaře a římského císaře zlomový rok 1363 a sňatek s Alžbětou Pomořanskou.
 

16.00 - 16.20
stánek #Read Nordic S201 - Střední hala
Křest audioknihy PORODNÍ BÁBA
Křest audioknižní novinky za účasti autorky Katji Kettu i herečky Pavly Beretové, která přečte ukázku ze svého partu Heleny „Víločky“ v syrovém příběhu ze severního Finska roku 1944. Nebude chybět soutěž o audioknihy podepsané spisovatelkou i interpretkou.
 


13. 5. 2016 - PÁTEK
12.40 – 13.00
Velký sál – Střední hala
Křest audioknihy METRO 2033
Na závěr besedy s autorem Dmitrym Glukhovskym (která začne ve 12.00) pokřtí spisovatel audioknižní novinku spolu s režisérem Hynkem Pekárkem i ředitelem vydavatelství OneHotBook Martinem Pilařem.
 

15.00 - 15.50
Autorský sál - Levé křídlo
Audiokniha: literatura všemi smysly
Oblíbené příběhy si můžete dopřávat nejen očima, ale i ušima. Režiséři a interpreti, kteří je nechávají ožít ve zvukové podobě, vám v rámci besedy dovolí nahlédnout do zákulisí vzniku audioknih. Účinkují herci Jiří Vyorálek, Taťjana Medvecká, Miloslav Mejzlík i režiséři Michal Bureš s Jitkou Škápíkovou a nebude chybět ani Martin Pilař z vydavatelství OneHotbook… 
 

16.00 – 17.00    
stánek Walker&Volf - Pravé křídlo
Fantastické audioknihy od českých vydavatelství
Na našem audiotrhu se pohybují hráči (nadšení vydavatelé), které se nebojí fantastických žánrů. Vydávají jak původní sci-fi a fantasy, tak i tu světovou. A vydavatelství OneHotBook je jedním z nich. Účinkují: Jiří W. Procházka, Radek Volf, Martin Pilař, Jiří Pobuda, Tomáš Výchopeň (moderuje Jiří W. Procházka).
 

18.00 – 19.00
sál Fantasy & Sci-fi – Pravé křídlo
Kdy bude poslední MYCELIUM?
Beseda s autorkou Vilmou Kadlečkovou o tom, jak to dopadne s Lucasem, zda se zjeví Hmyzí Bůh, kdy vyjde poslední díl knižního Mycelia a jestli ho mezitím nedoženou ty audioknižní...

 


14. 5. 2016 - SOBOTA
18.00 - 18.50
stánek #Read Nordic S201 - Střední hala
Tady byla Britt-Marie, babička i Ove
Blízké setkání s mužem jménem Ove, babičkou, která pozdravuje a omlouvá se, ale i s Britt-Marií! Čtení z děl Fredrika Backmana oceňovanými interprety jeho audioknih Janem Vlasákem a Valérií Zawadskou, beseda a křest audioknižní novinky TADY BYLA BRITT-MARIE.
 


15. 5. 2016 - NEDĚLE
9.30 - 10.20
S201 - Střední hala
Hrátky s Paxem
Hry a soutěže ve stylu dětské fantasy série PAX za přítomnosti vypravěče audioknih Jana Vondráčka. Zachraňte tajnou knihovnu, odhalte temné tajemství a vyhrajte knížky i CDčka s příběhy bratrů Alrika a Vigga.
 

14.00 - 14.30
L207 - Levé křídlo
Mrazení v uších
Zeptejte se Carla Mørcka z Oddělení Q nebo Rebecky Martissonové na SLOŽKU 64 a SLUNEČNÍ BOUŘI – neboli na jejich nejnovější případy. Jejich hlasem vám odpoví Igor Bareš a Jana Stryková. Čerstvá várka severských detektivních audioknih, které je nutno pokřtít.