Nebe nezná vyvolených

(1898–1970)

Ve svých osmnácti letech narukoval dobrovolně do armády a na západní frontě byl vážně raněn. Po první světové válce hodně cestoval a vystřídal nejrůznější povolání: pracoval jako učitel, účetní, obchodní cestující, prodával náhrobky, závodil v autě a působil jako redaktor v berlínském časopise Sport im Bild. V roce 1928 vyšel jeho protiválečný román Na západní frontě klid, díky němuž se téměř okamžitě proslavil po celém světě a podle něhož byly natočeny dva filmy. V roce 1933 odešel jako nepřítel nacistického Německa do Švýcarska, dostal se na index zakázaných autorů a jeho knihy se veřejně se pálily, později byl zbaven německého občanství. V roce 1939 emigroval do USA a do Evropy se vrátil až po druhé světové válce. Tehdy vznikly jeho další protiválečně zaměřené romány: Vítězný oblouk (1946), Jiskra života (1952), Černý obelisk (1956) nebo Noc v Lisabonu (1962). Zemřel v roce 1970 ve švýcarském Locarnu.