Katalogové č.: AK112
EAN: 8594169481128
Formát: 1 x CD mp3
Délka nahrávky: 10 hodin 57 minut
Recenze
Režie:
Jitka Škápíková
(*1967)
Studovala herectví na JAMU v Brně, poté strávila čtyři roky v tehdejším Státním divadle v Brně jako sólistka zpěvohry. Po revoluci se vrátila na akademii, kde ukončila studium herectví a navázala studiem oboru Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika. Po promoci nastoupila do Českého rozhlasu v Praze, kde byla až do roku 2010 zaměstnána jako dramaturg a redaktor. Od roku 2011 zaujímá stěžejní část její tvorby režie audioknih pro vydavatelství OneHotBook. Je autorkou několika desítek adaptací i původních her pro děti i dospělé a bezpočtu rozhlasových dokumentů, za které obdržela řadu cen v celostátních i mezinárodních soutěžích. Spolupracuje též s Českou televizí, píše scénáře divadelních inscenací a vydala rovněž několik knih.
Mohlo by se Vám líbit
Má vzpomínka je bugatti
„Rozdávej radost a lidé ti pomohou. Život je krásný.“
Vzpomínky první ženy za volantem, která vítězila v závodech Grand Prix. Eliška Junková dává nahlédnout do historie automobilismu u nás, a líčí, co obnášela příprava automobilového závodníka, vzrušení, krásu i rizika rychlého sportu. Když si v roce 1921 udělala řidičský průkaz, žen se stejným oprávněním existovalo jen pár desítek. Za pět let jako první žena na světě vyhrála mezinárodní závod automobilů. Byla rovnocennou soupeřkou věhlasných jezdců jako Louis Chiron či Ernesto Maserati. Po vítězství v prvním ročníku legendárního okruhu Nürburgring roku 1927 Eduard Bass v Lidových novinách vzkázal: „Na německou Velkou cenu,/ stačilo nám vyslat ženu,/ arci když je taková/ jako paní Junková./ Ta když sedne k volantu,/ rekordy jdou k čerchmantu.“ Jaroslav Ježek ji oslavil čtyřtaktním foxtrotem Bugatti step. Její memoáry jsou určené nejen pro milovníky motorismu a automobilů-veteránů, ale přináší strhující dobrodružství z doby, kdy byl u nás automobil zatížen daní z luxusu a maximální povolená rychlost v zatáčkách 6 km/h, zatímco hrdinové v otevřených vozech dosahovali rychlostí nad 200 km/h. Vykresluje také příběh dámy, která se nikdy nevzdávala, dokázala obdivuhodně čelit nepřízni osudu a přijímat nové výzvy. Ve své autobiografii ukazuje, jak její úspěchy změnily společenské nazírání na ženy, neboť pro ně „dobývala svá vítězství“, i když ji kdekdo „před závodem posílal pro vařečku“.
Unikátní autorčinu vizi 20. století doplňuje doslov jejího syna Vladimíra Junka, který představuje vhled do zákulisí rodinného a osobního života.
Autor:
Eliška Junková další tituly
(1900–1994)
Narodila se jako Alžběta Pospíšilová, ale protože již v mládí činorodě cestovala po světě, změnila si postupně jméno (Alžběta => Elisabeth => Eli, Eliza => Eliška). Po svatbě s Čeňkem Junkem se jí 24. června 1922 se jí dostalo i nového příjmení. První dáma automobilového sportu se do autoškoly zapsala potají, poté co ji díky manželovi nadchl motoristický sport. Do závodního vozu usedla poprvé v roce 1923, a to ještě jako spolujezdkyně svého manžela. Už v září následujícího roku vyhrála svůj první závod za volantem závodního automobilu Bugatti T30. Nejvýznamnějších úspěchů dosáhla na Sicílii v závodě Targa Florio. Královna volantu a ve dvacátých letech 20. století nejrychlejší žena, jež se jako jediná žena v historii Grand Prix dokázala vyrovnat nejlepším jezdcům této soutěže, ukončila svou závodnickou kariéru po tragické smrti manžela v roce 1928. Poté se věnovala organizační práci v motoristickém sportu, díky znalosti cizích jazyků tlumočila, pracovala v gumárenském průmyslu. V šedesátých letech 20. století psala motoristické sloupky do časopisu Za volantem a v roce 1972 vydala knihu Má vzpomínka je Bugatti. Za své úspěchy získala ocenění Zasloužilá mistryně sportu.
Účinkující:
Hana Maciuchová další tituly
(*1945)
Ještě za studií na pražské DAMU začala hrát v Krejčově Divadle Za branou, kde roku 1969 získala i své první profesionální angažmá. Od roku 1971 je členkou souboru Divadla na Vinohradech, kde se představila v řadě výjimečných rolí, např. jako Roxana v Cyranovi nebo Líza v Obchodníkovi s deštěm. Objevuje se rovněž v televizních seriálech (Nemocnice na kraji města, Chalupáři, Ulice ap.), inscenacích (Španělé v Praze, Ještě není pozdě) a v celovečerních filmech (Člověk proti zkáze, V erbu lvice, Samotáři, Únos domů ad.). Nezapomenutelné je její ztvárnění Anče ve večerníčku Krkonošské pohádky. Působivý hlas i výrazný herecký projev dvojnásobné laureátky ceny TýTý dobře znají posluchači rozhlasu – za své výkony třikrát získala ocenění Neviditelný herec.
Jaromír Dulava další tituly
(* 1960)
Po studiu na brněnské konzervatoři působil v Divadle Husa na provázku a od roku 1990 je členem souboru pražského Činoherního klubu, kde hraje dodnes. V roce 2008 zde získal Cenu Alfréda Radoka za roli Předsedy v Kunderově Ptákovině (v inscenaci L. Smočka). Během své kariéry se objevil také v řadě filmů, např. Muži v říji, Grandhotel, Obsluhoval jsem anglického krále, Tmavomodrý svět, Padesátka nebo Hmyz, televizní diváci si ho pamatují z populárních seriálů jako Konec velkých prázdnin, Doktor Martin, Reportérka,Vraždy v kruhu, Sanitka 2 či Neviditelní a z dabingu je dobře známý i jeho nezaměnitelný hlas.
