Katalogové č.: AK337
EAN: 8594169483375
Formát: 2x CD mp3
Délka nahrávky: hodin minut
Datum vydání: 5/2020
Rozhovor
Recenze
Režie:
Michal Bureš
(*1976)
Pochází z Olomouce, kde absolvoval Česko-francouzskou sekci Slovanského gymnázia. V Českém rozhlase Olomouc rovněž obnovil slovesnou uměleckou výrobu, násilně utlumenou posrpnovou normalizací. Na brněnské JAMU vystudoval rozhlasovou a televizní specialitaci v ateliéru prof. Antonína Přidala (2000), poté se věnoval práci tiskového mluvčího a souběžně režíroval. Od roku 2009 se věnuje naplno tvůrčí práci - divadlu, rozhlasu a samozřejmě audioknihám, jichž natočil již mnoho desítek. Patří mezi kmenové režiséry vydavatelství OneHotBook. Mezi nejúspěšnější a nejoceňovanější tituly patří jeho režie Rudišovy Národní třídy, Laclosových Nebezpečných známostí, série detektivek Henninga Mankella s komisařem Kurtem Wallanderem nebo Audiokniha roku 2014 Muž jménem Ove z pera Fredrika Backmana. Spolupracuje s předními tvůrci u nás i ve Francii, žije a tvoří v Praze.
Mohlo by se Vám líbit
Jiskra života
„TEĎ NESMÍME PROHRÁT. KONEC JE NA DOHLED…“
Někdejší odbojný novinář, kterého vězní v německém koncentračním táboře Mellern, už léta nevyslovil své jméno. Slyší pouze na číslo 509, což tomuto zbídačelému třicetikilogramovému kostlivci pomáhá snášet nelidskou trýzeň na těle i na duši. Na jaře 1945, kdy v dálce hřmí děla z fronty, mají však náhle i zdejší bezcitní bachaři nahnáno, protože Američané překročili Rýn a zuřící Hitler odsoudil Německo k smrti. Situace v lágru je den ode dne vypjatější a vězni 509 nezbývá než věřit v jiskřičku naděje, že se dočká osvobození. Jak ji posílit? Mohl by si vysloužit lepší jídlo v ordinaci, jenže v ní se pořád provádějí zvěrské pokusy. Mohl by prodat nezaevidovaný zlatý zub nebo vsadit na báchorku, že míval ve Švýcarsku konto, aby ho vzal pod ochranu chamtivý dozorce. Ale kdoví jestli. Především bude zapotřebí stůj co stůj přetrpět poslední týdny pekla, aby o něm mohl podat svědectví…
Autor:
Erich Maria Remarque další tituly
(1898–1970)
Syn knihvazače z dolnosaského Osnabrücku byl z lavice učitelského ústavu odvelen do zákopů první světové války, kde byl záhy vážně raněn a zbytek bojů proležel v lazaretu. Frontové trauma mu dlouho nedovolovalo zapojit se plně do dění v poválečné Výmarské republice, a tak střídal různé profese i zájmy. Pocity poválečné „ztracené generace“, jejíhož klíčového německého spisovatele představuje, památně zachytil v románech Na západní frontě klid (1929), Cesta zpátky (1931) a Černý obelisk (1956). Po nástupu nacismu v roce 1933 se za humanistické přesvědčení ocitl na seznamu zakázaných autorů a jeho knihy se pálily. Perzekuce autora se vystupňovaly po holandském vydání Tří kamarádů (1938), kdy byl režimem označen za židovského zrádce. O rok později stačil emigrovat do USA, kde získal americké občanství, což se bohužel nepodařilo jeho sestře, jejíž krutý koncentráčnický osud Remarqua přiměl k napsání románu Jiskra života (1952). Hrůzy nacismu vylíčil i v prózách Miluj bližního svého (1941), Vítězný oblouk (1946) či Noc v Lisabonu (1962).
Účinkující:
Martin Myšička další tituly
(* 1970)
Rodák z Příbramska vystudoval souběžně činoherní herectví na pražské DAMU a MFF UK v oboru subnukleární fyziky. Ještě za studií hostoval v Národním divadle, v Divadle Na zábradlí či ve Studiu Ypsilon a rok před absolutoriem získal Cenu Alfréda Radoka jako talent roku 1994 (za roli knížete Myškina v Dostojevského dramatu Idiot). Od roku 1997 je ve stálém angažmá v Dejvickém divadle, kde od roku 2017 působí i jako umělecký šéf. Filmoví diváci ho znají mj. ze snímků Šeptej (1996), Jedna ruka netleská (2003), Karamazovi (2008), Protektor (2009), Občanský průkaz (2010), Díra u Hanušovic (2014), Ztraceni v Mnichově (2015) a Případ mrtvého nebožtíka (2020); příznivci televize zase ze seriálů Černí baroni (2003), Čtvrtá hvězda (2014), Vraždy v kruhu (2015), Pět mrtvých psů, Kosmo (obojí 2016), Dabing Street (2018), Zkáza Dejvického divadla nebo Bez vědomí (obojí 2019).
